„Podpora rodičům a dětem v oblasti duševního zdraví – setkání s odborníky ze zahraničí“

Hlavní stránka Aktuality „Podpora rodičům a dětem v oblasti duševního zdraví – setkání s odborníky ze zahraničí“

„Podpora rodičům a dětem v oblasti duševního zdraví – setkání s odborníky ze zahraničí“

24.8.2018, Sekce: Aktuality

Jak funguje multidisciplinární spolupráce v oblasti duševního zdraví ve Velké Británii? Proč je důležité léčit úzkost a jakou podporu získávají rodiče, kteří mají duševní onemocnění? Jakou roli mají zdravotní sestry v dánském systému včasné prevence ohrožení dítěte? Jak jsou na tom s dostupností psychologických či psychiatrických služeb v Británii či v Kanadě? A proč tam nejsou potřeba razítka?


Nejen o těchto tématech hovořil tým projektu Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) „Systémový rozvoj a podpora nástrojů sociálně-právní ochrany dětí“ s předními odborníky během Mezinárodního kongresu zaměřeného na duševní zdraví, tzv. IACAPAP 2018, který proběhl na konci července v Praze. Tým čerpal poznatky k tématu inovativních služeb pro děti se specifickými potřebami v oblasti duševního zdraví. Využije je pro chystanou publikaci zaměřenou na inovace v práci s ohroženými dětmi a rodinami, kterou MPSV představí na podzim.

Jak děti rodičujeme

Rudolf Uher, český psychiatr, výzkumník a profesor na Univerzitě Dalhousie dlouhodobě žijící v zahraničí, nás seznámil se svými zkušenostmi v oblasti poskytování péče lidem s duševním onemocněním. Dlouhá léta působil v Londýně, kde byl mimo jiné členem multidisciplinárního týmu, který se každodenně věnoval potřebám lidí s duševním onemocněním. Nyní pracuje již přes 6 let v Kanadě. Je vedoucím výzkumného projektu, který pracuje na časných intervencích u rodin, pro které je leckdy obtížné služby vyhledat nebo jsou pro ně méně dostupné (z důvodu onemocnění rodičů nebo i z finančních důvodů). Ve své praxi se setkává s lidmi, kteří onemocněli schizofrenií, bipolární poruchou či závažnou formou deprese. Jejich výzkum provedený na vzorku 440 dětí (Uher et al. 2014) prokázal, že duševní onemocnění rodiče může mírně zvýšit riziko, že se u jejich dětí objeví některé potíže, jako jsou např. zanedbávání, šikana, snížená školní úspěšnost nebo duševní onemocnění, ale toto riziko je až 4x vyšší u zdravých rodičů, kteří mají nižší vzdělání, žijí ve slabých sociálních poměrech, apod. (nepublikováno, www.forbow.org). S duševním onemocněním je spojené velké stigma, které i v zahraničí stále přetrvává. „Rodiče s duševním onemocněním se často bojí, že nejsou dostatečně dobrými rodiči – například v depresivní fázi pro ně může být obtížnější navazovat s dítětem oční kontakt a dobře reagovat na jeho potřeby (Ruth Feldman, IACAPAP 2018). Přitom z jejich zkušenosti mohou děti vytěžit pro sebe i pozitiva, např. mohou se naučit vnímat své emoce a mluvit o nich,“ popisoval Rudolf Uher. „Ve všech případech se snažíme rodičům pomoci, aby mohli pečovat dál o své děti. Lepších výsledků dosáhneme, když je oceňujeme za to, co se daří, než když jim ukazujeme nedostatky.“

 V rámci výzkumného programu se zaměřují na otestování intervencí založených na principu kognitivně-behaviorální terapie. Např. s rodiči předškolních dětí, kteří mají úzkostnou poruchu, jejíž projevy mohou nevědomky přenášet na své děti, během série sezení probírají „jejich rodičování“. Prakticky jde o to, aby byli schopni zvládat své úzkosti a uměli rozpoznat vliv jejich chování na dítě. V dalším programu terapeutickou podporu získávají přímo děti rodičů s duševním onemocněním. Cílem je, aby uměly zacházet se svými emocemi, vycházet s ostatními a zažívaly úspěch v interakcích. Jde tedy o preventivní program, který pracuje s jednotlivými riziky u dětí rodičů s duševním postižením, které se snaží cíleně eliminovat.

Nástroje pro měření terapeutické léčby

Dozvěděli jsme se i o systému IAPT (Improving Acces to Psychological Therapies), který odstartoval ve Velké Británii a zavádí se i v některých provinciích v Kanadě. Prakticky jde o zpřístupnění terapeutických služeb, u kterých je pravidelně měřena jejich účinnost, co nejširší veřejnosti. Službu zajišťují terapeuti, kteří prošli specifickým vzděláváním, které bylo cílené na efektivitu poskytované terapie. Klienti služby pravidelně vyplňují dotazníky a je průběžně zhodnocováno, jak jim služba pomáhá (či pomohla i po skončení poskytování terapie). Více informací o programu lze nalézt zde

Multidisciplinární spolupráce je základ

Představuje i jeden z nástrojů, jak zajistit potřeby lidí s duševním onemocněním v jejich domácím prostředí, na které jsou zvyklí. Rudolf Uher nám popsal činnost 12 členného multidisciplinárního týmu, který fungoval v části jižního Londýna. Tým tvořili zdravotní sestry, sociální pracovníci, pracovní terapeuti a psychiatr na část úvazku. Obvykle dvojice pracovníků byla schopná navštívit klienta doma až 3x denně, podat mu léky a zajistit potřebnou podporu. „Velká část práce, kterou dělají psychiatři, nevyžaduje psychiatra. Mohli by být více využívaní psychologové či zdravotní sestry,“ doplnil Rudolf Uher. Potřebná mezioborovost a multidisciplinární spolupráce zazněla tedy vícekrát.

Když porodíte v Dánsku aneb jak probíhá včasná prevence ohrožení dítěte

O fungování multidiscplinárních týmů, které zajišťují efektivní podporu rodičům s duševními problémy, s námi hovořila i Anne Thorup, která je rovněž výzkumnicí a profesorkou na Universitě v Kodani. Zaujalo nás především představení propracovaného systému včasné prevence ohrožení dítěte. V Dánsku mají velmi důležitou roli zdravotní sestry, které mohou zachytit, že rodina potřebuje podporu. Prevence je součástí již prenatální péče, ale pokračuje i po porodu.

Není to tvoje vina, že maminka je unavená a bere léky

Jak zmínila Anne Thorup, v dánském systému není zájmem odebírat rodičům děti a vinit je ze špatné péče, ale nabízet jim pomoc, aby se mohli o děti postarat. Duševní nemoc rodiče není něco, co by se mělo skrývat před dítětem, ale naopak je třeba o ní s dítětem mluvit, aby situaci porozumělo a nekladlo si ji za vinu. I proto v Dánsku fungují služby specifické podpory pro děti rodičů s duševním onemocněním. Více o fungování dánského systému včasné intervence lze nalézt v Analýze inovativních postupů a služeb pro rodiny a děti v ČR (s. 116).

Když jde o šikanu, jde o zdraví – vědecky potvrzeno

Za duševními problémy v dospělosti může být prožitá šikana v dětství. Děti, které byly šikanované, potřebují služby z oblasti duševního zdraví. Tyto děti mohou mít emoční problémy, úzkosti či mají tendence se sebepoškozovat, včetně sebevražedného jednání. S těmito poznatky nás seznámila Louise Arseneault z londýnské King's College, která se dlouhodobě ve svých výzkumech zabývá vlivem prožité šikany na duševní zdraví. Proto je třeba se soustředit na prevenci šikany a přímou pomoc obětem. Z výzkumů, které prováděla, vyplynula přímá souvislost mezi prožitou šikanou v dětství a následnými duševními problémy v dospělosti. Když jde o šikanu, jde v podstatě o zdraví. Považuje proto za důležité, aby britské ministerstvo zdravotnictví a ministerstvo školství spolu úzce v tomto tématu spolupracovali.

Medailonky lektorů, stejně tak jako dalších řečníků na IACAPAP 2018, lze nalézt zde: http://www.iacapap2018.org/keynote-speakers.htm

Jana Poláková

metodička výstupů

projekt Systémový rozvoj a podpora nástrojů sociálně-právní ochrany dětí

Ministerstvo práce a sociálních věcí

 

Literatura a užitečné odkazy:

Uher R., Cumby J., MacKenzie LE., Morash-Conway J., Glover JM., Aylott A., Propper L., Abidi S., Bagnell A., Pavlova B., Hajek T., Lovas D., Pajer K., Gardner W., Levy A., Alda M. (Uher et al.) A familial risk enriched cohort as a platform for testing early interventions to prevent severe mental illness. BMC Psychiatry. 2014; 14:344.

Feldman R. Synchrony and the neurobiology of human attachments: trajectories of well-being and psychopathology from infancy to adolescence. Příspěvek na kongresu IACAPAP. Praha, 2018.

Výzkumný projekt FORBOW zaměřený na podporu zdravého rozvoje dětí a mladých dospělých: http://www.forbow.org/forbow.html

Improving Acces to Psychological Therapies (IAPT): https://www.england.nhs.uk/mental-health/adults/iapt/)

Children and Young People’s Improving Access to Psychological Therapies Programme: https://www.england.nhs.uk/mental-health/cyp/iapt/

Analýza inovativních postupů a služeb pro rodiny a děti v ČR: https://www.mpsv.cz/files/clanky/31566/Analyza_inovativnich_postupu_a_sluzeb_pro_rodiny_a_deti_v_Ceske_republice_2017_.pdf

Fotografie ze setkání s profesorem Rudolfem Uhrem:

Zpět do přehledu


Copyright © 2013 MPSV  Kontakt  |  O webu

RSS kanál  |  XML Sitemap  |  Mapa webu  |  Webové stránky: NETservis s.r.o. © 2018