Problematiku konference otevřela panelová diskuse, které se zúčastnili zmocněnkyně vlády pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková, ochránce práv dětí Vít Alexandr Schorm, zmocněnec pro ústavní a ochrannou výchovu Štěpán Jílka, vrchní ředitelka sekce rodinné politiky a sociálních služeb MPSV Petra Zdražilová a předsedkyně Výboru pro práva dítěte Eva Petrová. Diskutující odpovídali na otázky „Jak si stojí dětská práva v České republice v roce 2025?“ a „Co můžeme udělat pro jejich posílení?“.  
Společně shrnuli nejen některé aktuální úspěchy ve prospěch dětských práv, jako jsou zákaz tělesných trestů, zřízení funkce ochránce dětských práv, schválení vládního programu Bezpečné dětství nebo redefinice domácího násilí, ale hovořili také o klíčových výzvách. Mezi ně zařadili ochranu dětí před institucionalizovaným násilím, retraumatizací nevhodnými formami medializace, nutnost posílení reálné participace dětí v záležitostech, které se jich týkají, a posílení duševního zdraví dětí. 
Pro zajištění efektivní ochrany dětí je třeba do systému dodat nejen silnější podpůrné prvky (jako jsou nástroje včasného záchytu a včasné pomoci), ale také kontrolní mechanismy, aby se zabránilo systémovým pochybením. Nezbytná je podle odborníků také komplexní změna legislativy týkající se ohrožených dětí a rodin.

Součástí programu byla prezentace výstupů projektu „Sjednocení přístupu k ohroženým dětem“. Ta byla zahájena představením praktických nástrojů ukotvujících postup OSPOD s cílem sjednotit a standardizovat činnost sociálních pracovnic a pracovníků . Nástroje rámující kroky OSPOD v různých situacích, pomocné materiály pro zhodnocení rizik, zpracování plánu bezpečí nebo informování rodin a dětí. Tyto nástroje byly vytvářeny ve spolupráci se samotnými OSPOD a provázeny mnohdy kritickou zpětnou vazbou, což přímo na konferenci potvrdila i zástupkyně OSPOD Karviná Kateřina Sporyschová.
V další části byly prezentovány výsledky aktivit ve prospěch vzdělávání a posilování kompetencí pracovníků a pracovnic OSPOD , kterému se MPSV kontinuálně věnuje. Realizované vzdělávací programy pro vedoucí pracovnice a pracovníky a programy na podporu rodičovských kompetencí byly velmi úspěšné, a je žádoucí, aby pokračovaly formou akreditovaných programů.

Experti z Trnavské univerzity v Trnavě Eva Mydlíková a Peter Patyi představili unikátní přístupy k hodnocení situace ohrožených dětí na Slovensku . Praktická sada testů umožňující rozpoznání míry ohrožení dítěte je od roku 2017 testována slovenskou obdobou OSPOD a přináší validními výsledky. Vše nasvědčuje tomu, že by byla nápomocná i pro tuzemské pracovníky a pracovnice, neboť sociální problematika je zde velmi podobná. 

Práva v praxi

Odpolední blok zahájila předsedkyně Výboru pro práva dítěte při Úřadu vlády ČR a zároveň právnička kanceláře zmocněnce vlády pro zastupování státu před Evropským soudem pro lidská práva Eva Petrová s příspěvkem představujícím nejen nově ukotvenou legislativní úpravu nepřijatelnosti tělesných trestů, ale také širší kontext evropské judikatury ve vztahu k ochraně dětí v našich podmínkách . Aplikace rozhodnutí významně napomáhá v podpoře a ochraně základních práv dětí.

Druhý diskusní panel byl zaměřen na praktické kroky, které v současné době realizují resorty, instituce a nestátní organizace ve prospěch základních práv dětí. Vedoucí oddělení koncepce sociálně-právní ochrany dětí a náhradní rodinné péče MPSV Zuzana Zárasová, vedoucí oddělení metodického řízení a PŘO MŠMT Martina Štěpánková Štýbrová, vedoucí OSPOD Karlovarského kraje Miluše Merklová, vedoucí OSPOD Karviná Brigita Trochová a ředitelka organizace HOST – Home Start ČR Kateřina Vápenková představily, jakými způsoby se ve svých agendách snaží posilovat ochranu dětí a zároveň podporovat jejich participaci a aktivizaci rodin. 

Změny v legislativě sociálně-právní ochrany dětí postupně omezující věkovou hranici pro umístění do ústavní výchovy, probíhající transformace ústavních zařízení na služby komunitního charakteru, síťování a kreativní vytváření služeb na míru potřebám rodin nebo osvědčené doprovázení ohrožených rodin jsou reakcemi na současné nedostatky systému, zejména limitovaném personální a finanční kapacitami a kapacitami odborných služeb. Klíčový je soulad a spolupráce nastavená na mezirezortní úrovni. 
Odpolední blok byl zakončen představením výstupů systémového projektu MPSV, a to aktivity k podpoře participace dětí a aktivity k síťování služeb.  Participace dětí je dlouhodobě klíčovým tématem MPSV a v současném projektu byl podpořen vznik dětské participační skupiny při MPSV i při některých krajích. Dále byly vytvořeny metodické materiály k praktické podpoře participace, některé z nich obdrželi také účastníci konference. V rámci aktivity Mezioborová spolupráce v síti služeb pro děti  byly v 11 regionech ČR mapovány možnosti nastavení garantovaných podpůrných sítí pro ohrožené děti a rodiny. 

Hlas dětí

Součástí konference byla výstava „Děti mají práva“ autorských ilustrací na téma Úmluvy o právech dítěte doplněná audio anketou nezletilých respondentů a respondentek. Ti odpovídali na otázky „Proč si myslí, že vedle lidských práv existují i práva dětí?“ a „Zda nějaké znají?“ Ilustrace vytvořili přední domácí ilustrátoři a ilustrátorky David Böhm, Kateřina Čupová, Štěpánka Jislová, Marto Kelbl, Tomáš Kopecký, Lucie Lomová a Karel Osoha.

Celou konferenci moderovala zkušená novinářka Nora Fridrichová, která se dlouhodobě zaměřuje na sociální témata včetně práv dětí.

Konference se konala v reprezentativních prostorách Autoklubu v Praze s kapacitou 180 míst. Příjemné prostředí prvorepublikového rázu umožnilo sdílet poznatky i navazovat vzájemné kontakty, což potvrzovaly živé debaty v sále i předsálí.