S ombudsmankou Ministerstva práce a sociálních věcí v terénu

1. 9. 2026

Zjišťovat, jak pomoc lidem funguje v praxi, je součástí práce ombudsmanky Ministerstva práce a sociálních věcí Michaely Kolman. Při mapování služeb v terénu a dobrých příkladů praxe ji do Brna doprovodila expertka našeho projektu Klára Trubačová.

Ve čtvrtek 27. srpna spojila ombudsmanka MPSV Kolman pracovní jednání s veřejnou ochránkyní práv Evou Kostolanskou s návštěvou dvou služeb v Brně.

Socio Info Point Magistrátu města Brna pomáhá lidem zorientovat se v systému sociálního zabezpečení, dávek a služeb. Zdarma zde získají radu ke své životní situaci, pomoc s vyřizováním dávek nebo kontakt na vhodnou organizaci. Člověk nemusí vědět, na které dveře zaklepat – stačí přijít se svým problémem.

Azylový dům pro mládež pomáhá mladým lidem ve věku 15 až 26 let už více než 30 let. Nabízí bezpečné přechodné bydlení i podporu při řešení krizových situací, rodinných vztahů, financí či přípravě na samostatný život. Individuální péče a atmosféra domova ukazují, jak lze mladé lidi podporovat také mimo systém ústavní výchovy.

Za čas a sdílení zkušeností děkujeme vedoucí Socio Info Pointu Martině Kalinové, vedoucímu Odboru sociální péče Magistrátu města Brna Janu Polákovi, vedoucí Referátu prevence pro mladistvé Janě Skoumalové a vedoucímu Oddělení sociální prevence pro mladistvé a mladé dospělé Janu Gajdziokovi.

„Vážíme si aktivního přístupu paní ombudsmanky, která vnímá širokou problematiku sociálních služeb a vidí potřebnost rozvoje služeb, které stojí při dětech a rodinách a mohou jim pomáhat včas a s velkou intenzitou. Těšíme se na další spolupráci právě v oblasti prevence a včasné pomoci," dodová Klára Trubačová z projektu MPSV Podpora systému sociálně-právní ochrany dětí a rozvoj kompetencí pracovníků SPOD, která ombudsmanku na služební cestě doprovodila. Právě pracovníci a pracovnice tohoto projektu mapují možnosti rozvoje služeb pro ohrožené děti a rodiny a podporují sdílení dobré praxe.

Každodenní práce lidí v terénu ukazuje, že pomoc není jen o „zařazení člověka do systému“, ale především o hledání řešení, které dává smysl právě pro jeho život.