Péče u příbuzných (příbuzenská pěstounská péče)

Pokud to jde, soud se snaží, aby dítě mohlo žít u svých blízkých – třeba u babičky, dědy, tety nebo strýce.
Je to obvykle nejlepší řešení, protože zůstaneš v rodině, kterou znáš.
Když bys ale u příbuzných být nechtěl, můžeš to říct – tvůj názor je důležitý.

Pěstounská péče (nepříbuzenská)

Pěstouni jsou lidé, kteří se o dítě starají, když to rodiče nezvládají.
Dítě u nich bydlí a mají ho rádi, ale nejsou to jeho noví rodiče (jako u adopce).
O umístění do pěstounské péče vždy rozhoduje soud a ptá se také na názor dítěte, pokud to jde.

Existují dva druhy pěstounské péče: Dlouhodobá a přechodná pěstounská péče

Dlouhodobá pěstounská péče

Tento typ péče je pro děti, které se nemohou vrátit domů.
Pěstouni jim dávají dlouhodobý domov – často až do jejich 18 let.

Jak to probíhá:

• Pěstouni se o tebe starají každý den – jako o své dítě.
• Ve velkých věcech (např. volba školy, operace) rozhodují tví rodiče nebo soud.
• Můžeš být dál v kontaktu se svou rodinou – osobně, po telefonu nebo přes internet.
• Můžeš se domluvit, jak budeš pěstouny oslovovat – „mami, tati“ říkat nemusíš.
• Když ti bude 18 let, pěstounská péče ze zákona končí. Pokud se s pěstouny máte rádi, můžete zůstat v kontaktu dál.
• Při odchodu máš nárok na 25 000 Kč na začátek samostatného života.

Pěstounská péče na přechodnou dobu ( tzv. „přechodka“)

Tento typ je na krátkou dobu – maximálně 1 rok.
Dítě žije u přechodných pěstounů, kteří jsou speciálně vyškoleni, aby mu pomohli překlenout těžké období.

K čemu slouží:

• Rodiče mají čas dát svůj život znovu do pořádku.
• Sociální pracovníci pomáhají, aby se dítě mohlo vrátit domů.
• Když to nejde, hledá se jiné trvalé řešení (dlouhodobí pěstouni nebo adopce).

Přechodná péče bývá častější u menších dětí, ale může být i pro starší, když je potřeba rychle najít bezpečné místo.

Shrnutí rozdílů