Téma letošní konference jsme zvolili s ohledem na téma, které je v celém středoevropském prostoru stále víc a víc aktuální. Jde o vztah státu a rodiny v péči o malé děti. Není tajemstvím, že právě ta fáze života rodin spojená s péčí o nejmenší děti, je dnes považována za neuralgický bod rodinné politiky a zejména její odnože: politiky slučitelnosti rodiny a zaměstnání. Zatímco u rodin se staršími dětmi většinou již není závažnějším problémem skloubit profesní cíle s rodinným životem, v době, kdy ratolesti vyžadují stálou přítomnost jedné osoby, se kariérní tužby mnoha rodičů střetávají s jejich přirozenými povinnostmi vůči rodině a dětem.

Zákon, kterým se mění zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

Definice rodiny a rodiče se proměňuje v čase, odráží společenské a hospodářské aspekty, které s fungováním a pojetím rodiny úzce souvisí a vzájemně se ovlivňují. Jednoduchou, srozumitelnou a stále dobře použitelnou definici poskytuje Slovník jazyka českého z roku 1937: rodina jsou „rodiče s dětmi, přeneseně domov, vlast.“ Rodič je definován jako roditel nebo otec, s poznámkou, že obyčejně je užíván pomnožný tvar „rodiče tj. otec a matka“.

Předkládaná sociodemografická analýza je jedním z podkladů k návrhu optimalizace řízení a financování systému péče o ohrožené děti a rodiny, zejména v oblasti činnosti orgánů sociálně-právní ochrany a plánování služeb pro práci s rodinami a dětmi. Analýza představuje výběr indikátorů ohrožení a data, která se podařilo shromáždit a zpracovat z dostupných informačních zdrojů. Jak se ukázalo, problémem není zmapovat sociální jevy a určit sledované indikátory ohrožení, ale následně k nim získat potřebná data. Jak se ukázalo, jejich dostupnost, úplnost a kvalita byla zásadním limitem pro zpracování této sociodemografické analýzy.

Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky připravilo ve spolupráci s předními odborníky zabývajícími se sociálně-právní ochranou dětí, zejména problematikou rozvodů a péčí o děti po rozvodu/rozchodu. Agenda rozvodů a rozchodů a s tím související problematika péče o nezletilé, výchovy a výživy dětí po rozvodu a styků s rodiči, jimž děti nebyly svěřeny do výchovy, pomoc a poradenství rozcházejícím a rozvádějícím se rodičům a jejich dětem je hlavní náplní práce zaměstnanců OSPOD.

Část druhá: Základní ustanovení sociálně-právní ochrany.

Výbor ministrů v souladu s ustanoveními článku 15.b Stanov Rady Evropy, maje na zřeteli skutečnost, že cílem Rady Evropy je dosáhnout větší míry jednoty mezi jejími členy tím, mimo jiné, že bude prosazovat přijetí společených pravidel v právních záležitostech, domnívaje se, že je možné zkvalitnit právní systémy týkající se rodičovských povinností s cílem podpořit rozvoj osobnosti dítěte a chránit jeho osbu a jeho morální a materiální zájmy a zároveň zaručit právní rovnost mezi rodiči, doporučuje vládám členských států upravit, bude-li to nezbytné, svou legislativu tak, aby odpovídala zásadám souvisejícím s rodičovskými povinnostmi, jež jsou uvedeny v příloze tohoto doporučení.

Implementace zkušeností dobré praxe ve vzdělávání v oblasti práv dětí ve Švýcarsku do podmínek ochrany práv dětí v České republice.

O provedení některých ustanovení zákona o sociálně-právní ochraně dětí.

Vyhodnocování situace dítěte a rodiny je v zákoně užito ve smyslu nástroje a postupu sociální práce, jehož prostřednictvím pracovník/pracovnice OSPOD zjišťuje situaci dítěte a jeho rodiny. Na základě faktického vyhodnocení pak dochází k plánování a přijímání opatření, intervencí, zprostředkování služeb, poradenství a dalších kativit, jež jsou součástí individuálního plánu ochrany dítěte.

V tomto materiálu předkládaná dohoda o výkonu pěstounské péče je určena především poskytovatelům tzv. doprovázejících odborných služeb v náhradní rodinné péči, kteří jsou osobami pověřenými k výkonu sociálně-právní ochrany dětí. Tedy těm organizacím, které jsou pověřeny k tomu, aby s pěstouny v nejširším smyslu slova uzavíraly dohody o výkonu pěstounské péče.

Vzor správního rozhodnutí.

V České republice vyrůstá zhruba 1 % dětí mimo vlastní rodinu (Gabriel, Novák, 2008). Jedná se o děti, jejichž rodiče je nemohou, nechtějí nebo nezvládají vychovat sami. Častými důvody k zařazení dítěte do náhradní péče jsou nezvládnutá výchova, zanedbávání, týrání dětí, alkoholismus, trestná činnost rodičů či nízká sociální úroveň rodiny (Vocilka, 1999).

Publikace Vývojová psychologie pro sociální práci vznikla jako podpůrný a doplňkový materiál pro účely dalšího profesního vzdělávání sociálních pracovníků. Cílem textu je podat přehled základních faktů a souvislostí psychického a sociálního vývoje dítěte v kontextu sociální práce. Základním cílem tohoto textu je především popsat jednotlivá stádia normálního psychického vývoje dítěte a zdůraznit specifické otázky, které sociální pracovníci v tomto období mohou řešit. Popisována jsou nejen fakta o normálním vývoji, ale i některé dílčí teoretické otázky související zvláště s vývojem osobnosti dítěte a jeho socializací.

Základním cílem projektu bylo získat údaje o stávající praxi fungování zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc (ZDVOP). Projekt se pomocí kvalitativních i kvantitativních výzkumných metod zaměřil zejména na následující otázky spojené s činností těchto zařízení, a to s ohledem na současné právní předpisy týkající se těchto zařízení i relevantní návrhy změn v připravované novele zákona o sociálně-právní ochraně dětí.

V červenci 2009 přijala Vláda České republiky dokument, který definuje klíčové aktivity nutné pro zvýšení kvality práce s ohroţenými dětmi a rodinami - Národní akční plán k transformaci a sjednocení systému péče o ohroţené děti na roky 2009-2011. Hlavním cílem dlouhodobého procesu transformace celého systému je především zvýšení kvality práce a dostupnosti sluţeb pro ohroţené děti a rodiny, sjednocení postupu pracovníků při řešení konkrétní situace ohroţeného dítěte, sníţení počtu dětí dlouhodobě umístěných ve všech typech ústavní péče a zvýšení ţivotních šancí dětí, podpora rozvoje osobnosti dítěte, jeho nadání a rozumových i fyzických schopností v co nejširším objemu a zachování ţivotní úrovně nezbytné pro jejich tělesný, duševní, duchovní, mravní a sociální vývoj (NAP).

Státy, které jsou smluvní stranou této úmluvy, majíce na zřeteli, že podle zásad vyhlášených v Chartě Spojených národů je uznání přirozené důstojnosti a rovných a nezcizitelných práv všech příslušníků lidské rodiny základem svobody, spravedlnosti a míru ve světě, majíce na mysli, že lid spojených národů v Chartě znovu potvrdil svou víru v základní lidská práva, důstojnost a hodnotu lidské osobnosti a že vyjádřil své odhodlání podporovat sociální pokrok a zlepšovat životní úroveň při větší svobodě.

Formulář Žádost o vydání pověření k výkonu sociálně-právní ochrany dětí.

Formulář Žádost o zařazení do evidence žadatelů.