Letošní 9. ročník konference, který proběhl 11. září v Ústí nad Labem, zahájil premiér Andrej Babiš společně s ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou. Za projekt Podpora systému sociálně-právní ochrany dětí a rozvoj kompetencí pracovníků SPOD se aktivně zúčastnily Alena Svobodová a Jana Ženíšková.

První z expertek moderovala panel, který se zaměřil na možnosti podpory rodičů v náročných situacích. Diskutující upozornili, že za označením „nemotivovaný rodič“ se často skrývá strach, nedůvěra nebo předchozí negativní zkušenost. Nestačí proto rodiči pouze předat kontakt na službu. Účinnější je vřelé předání, při němž mu pracovník pomůže službu kontaktovat a provede jej prvními kroky.

Mimo jiné zazněl případ několikanásobné matky, která se velmi obtížně dostávala na schůzku v intervenčním centru v předem daný termín, protože neměla zajištěné hlídání pro své děti. Diskutující se shodli, že podpora musí být dostupná a měla by přicházet také přímo do rodiny, komunity nebo již do porodnice. V praxi totiž mohou využití pomoci komplikovat dlouhé čekací lhůty, vzdálenost služby, nedostatek peněz na dopravu nebo nemožnost zajistit hlídání dětí.

Jako dobrý příklad včasné komunitní podpory byl představen program Omama, v němž vyškolené ženy pracují s matkami malých dětí přímo v sociálně vyloučených lokalitách. Z další diskuse mimo jiné vyplynulo, že samotná diagnóza nemůže automaticky rozhodnout o rodičovských kompetencích. Vždy je potřeba posuzovat konkrétní péči o dítě, jeho bezpečí, emoční potřeby a dostupné ochranné faktory.

Druhý panel moderoval David Karl, ředitel odboru rodiny, ochrany práv dětí a integrace Romů MPSV, v němž je projekt realizován. Tento panel se zabýval přípravou systému na omezení umisťování dětí mladších sedmi let do institucionální péče. Část diskutujících se snažila vést debatu především praktickým směrem: nikoli zda má zákaz platit, ale co je potřeba udělat, aby mohl být skutečně naplněn.

Zazněla potřeba posílit pomoc biologickým rodinám ještě před vyhrocením jejich situace, rozšířit terénní a odborné služby a zajistit podporu v oblasti bydlení, duševního zdraví a závislostí. Současně je nutné získávat další pěstouny a poskytovat jim kvalitní přípravu, průběžnou odbornou pomoc, supervizi a odlehčovací služby. Pěstouni v diskusi upozornili, že podporu často musí sami aktivně vyhledávat, přestože by měla reagovat na potřeby konkrétního dítěte a přicházet včas.

Proměnit se musí také role pobytových zařízení. Jejich odborné kapacity lze využít například pro práci s biologickými rodinami, terénní podporu nebo krátkodobou pomoc. Pokud je pobyt dítěte v zařízení nezbytný, měl by mít jasný cíl a časový rámec. Od počátku musí být zřejmé, co se má během této doby změnit a jaké kroky povedou k návratu dítěte domů nebo k nalezení jiného stabilního řešení.

Panel zároveň zdůraznil potřebu meziresortní spolupráce. Při rozhodování je nutné vycházet z bezpečí a individuálních potřeb dítěte, naslouchat jeho názoru i lidem, kteří je skutečně znají, a zapojit všechny důležité aktéry.

Záznamy panelových diskusí a další informace k Fóru rodinné politiky 2026 najdete zde.