Co by měl rodič vědět předtím, než vycestuje s dítětem do jiného státu nebo se rozhodne řešit rodinnou situaci návratem z cizího státu do České republiky s dítětem. Je zapotřebí si uvědomit, že každá země má jiné zvyky a pravidla, ale i jinou právní úpravu výchovy, výživy a styku rodiče/rodičů s dítětem/dětmi.

Noviny Ministerstva práce a sociálních věcí ČR 12. 2. 2010.

Pracovník/pracovnice uvede podrobnosti o rodičích - jména, adresy, kontaktní údaje atd. V druhé části pracovník/pracovnice uvede podrobnosti o fyzicky odpovědných osobách za výchovu, např. pěstounech, poručnících, osobách, které mají dítě v péči.

V zájmu každého dítěte je vyrůstat v klidném a harmonickém prostředí své rodiny, právem a povinností rodičů je výchova a péče o děti. Bohužel ne všichni rodiče se chtějí, mohou nebo umí o své děti postarat. Nemůže-li dítě vyrůstat ve vlastní rodině, je na místě hledat optimální formu náhradní výchovy.

Studie se zaměřuje na popis a zhodnocení rozsahu, podmínek a variability poskytování služeb péče o děti předškolního a ranně školního věku. Konkrétním cílem výzkumu, na němž je založena, bylo doplnění statistických informací charakteristikami činností a dostupnosti jeslí a mateřských škol a na hlubší znalosti o neinstitucionálních formách péče. V případě dětí školního věku je záměrem studie blíže charakterizovat péči o tyto děti poskytovanou školami v době mimo vyučování. Studie zohledňuje sociální, zdravotní, ekonomické a právní aspekty sledované problematiky.

Text pojednává o otázkách potřeb a vývoje novorozenců a kojenců, kteří nemohou být z různých důvodů vychováváni v rodině. V tomto rámci podává přehled světových i domácích studií, které poukazují na nutnost individuální péče v prvních měsících a letech života. Její nepřítomnost sice není život ohrožující, ale výrazným způsobem ovlivňuje budoucí život dítěte, a to především ve smyslu opoždění až retardace somatického, kognitivního i socioemočního vývoje. Tyto následky jsou tak závažné, že obvykle ovlivňují celý život, a to především ve smyslu nižšího sociálního uplatnění, vyššího výskytu duševních, ale i somatických poruch a dalších obtíží. Autoři dále diskutují otázky vhodnosti tzv. pěstounské péče na přechodnou dobu jako alternativní možnost kojeneckým ústavům. Text je výsledkem spolupráce odborníků v oborech dětské psychiatrie a psychologie, pediatrie, biologie a genetiky člověka.

Předkládaná výzkumná zpráva přináší přehled o současné rodinné politice ve vybraných evropských zemích. V moderních společnostech je rodina chápána jako základní jednotka společnosti a je proto chráněna a podporována státem. Stát pomocí rodinné politiky pečuje o rodinu, tj. především o manžele, rodiče, ženy v těhotenství a mateřství a děti. Otázka rodinné politiky, tj. politiky ve prospěch rodiny, je dnes čím dál tím více středem pozornosti evropských odborníků i politiků v důsledku nízké porodnosti a zlepšujících se úmrtnostních poměrů majících za důsledek stárnutí populace. Snahou řady vlád je tedy podporovat rodinu tak, aby byla schopna vychovávat další generace.

Předkládaná studie navazuje na předchozí studii nazvanou „Rodinná politika ve vybraných evropských zemích I“. V této první studii jsme se zaměřili na případové studie rodinné politiky jednotlivých zemí Evropy, které jsou stávajícími nebo budoucími členy Evropské unie (celkem 14 zemí). Monografie se snažily sledovat jednotnou osnovu. Po úvodní kapitole týkající se nastínění populačního vývoje v dané zemi jsme se zaměřili na stručný popis systému sociálního zabezpečení a dále na legislativu rodiny, tj. na podmínky uzavření sňatku, rozvodu, nesezdaného soužití, případně registrovaného partnerství dvou osob stejného pohlaví. Poté se monografie věnovaly jednotlivým oblastem rodinné politiky. Soustředili jsme se především na systém finanční pomoci rodinám s dětmi, a to jak přímými sociálními dávkami, tak daňovým zvýhodněním. Dále se monografie dotkly bytové politiky a institucí péče o předškolní děti.

Téma letošní konference jsme zvolili s ohledem na téma, které je v celém středoevropském prostoru stále víc a víc aktuální. Jde o vztah státu a rodiny v péči o malé děti. Není tajemstvím, že právě ta fáze života rodin spojená s péčí o nejmenší děti, je dnes považována za neuralgický bod rodinné politiky a zejména její odnože: politiky slučitelnosti rodiny a zaměstnání. Zatímco u rodin se staršími dětmi většinou již není závažnějším problémem skloubit profesní cíle s rodinným životem, v době, kdy ratolesti vyžadují stálou přítomnost jedné osoby, se kariérní tužby mnoha rodičů střetávají s jejich přirozenými povinnostmi vůči rodině a dětem.

Zákon, kterým se mění zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

Definice rodiny a rodiče se proměňuje v čase, odráží společenské a hospodářské aspekty, které s fungováním a pojetím rodiny úzce souvisí a vzájemně se ovlivňují. Jednoduchou, srozumitelnou a stále dobře použitelnou definici poskytuje Slovník jazyka českého z roku 1937: rodina jsou „rodiče s dětmi, přeneseně domov, vlast.“ Rodič je definován jako roditel nebo otec, s poznámkou, že obyčejně je užíván pomnožný tvar „rodiče tj. otec a matka“.

Předkládaná sociodemografická analýza je jedním z podkladů k návrhu optimalizace řízení a financování systému péče o ohrožené děti a rodiny, zejména v oblasti činnosti orgánů sociálně-právní ochrany a plánování služeb pro práci s rodinami a dětmi. Analýza představuje výběr indikátorů ohrožení a data, která se podařilo shromáždit a zpracovat z dostupných informačních zdrojů. Jak se ukázalo, problémem není zmapovat sociální jevy a určit sledované indikátory ohrožení, ale následně k nim získat potřebná data. Jak se ukázalo, jejich dostupnost, úplnost a kvalita byla zásadním limitem pro zpracování této sociodemografické analýzy.

Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky připravilo ve spolupráci s předními odborníky zabývajícími se sociálně-právní ochranou dětí, zejména problematikou rozvodů a péčí o děti po rozvodu/rozchodu. Agenda rozvodů a rozchodů a s tím související problematika péče o nezletilé, výchovy a výživy dětí po rozvodu a styků s rodiči, jimž děti nebyly svěřeny do výchovy, pomoc a poradenství rozcházejícím a rozvádějícím se rodičům a jejich dětem je hlavní náplní práce zaměstnanců OSPOD.

Část druhá: Základní ustanovení sociálně-právní ochrany.

Výbor ministrů v souladu s ustanoveními článku 15.b Stanov Rady Evropy, maje na zřeteli skutečnost, že cílem Rady Evropy je dosáhnout větší míry jednoty mezi jejími členy tím, mimo jiné, že bude prosazovat přijetí společených pravidel v právních záležitostech, domnívaje se, že je možné zkvalitnit právní systémy týkající se rodičovských povinností s cílem podpořit rozvoj osobnosti dítěte a chránit jeho osbu a jeho morální a materiální zájmy a zároveň zaručit právní rovnost mezi rodiči, doporučuje vládám členských států upravit, bude-li to nezbytné, svou legislativu tak, aby odpovídala zásadám souvisejícím s rodičovskými povinnostmi, jež jsou uvedeny v příloze tohoto doporučení.

Implementace zkušeností dobré praxe ve vzdělávání v oblasti práv dětí ve Švýcarsku do podmínek ochrany práv dětí v České republice.

O provedení některých ustanovení zákona o sociálně-právní ochraně dětí.

Vyhodnocování situace dítěte a rodiny je v zákoně užito ve smyslu nástroje a postupu sociální práce, jehož prostřednictvím pracovník/pracovnice OSPOD zjišťuje situaci dítěte a jeho rodiny. Na základě faktického vyhodnocení pak dochází k plánování a přijímání opatření, intervencí, zprostředkování služeb, poradenství a dalších kativit, jež jsou součástí individuálního plánu ochrany dítěte.

V tomto materiálu předkládaná dohoda o výkonu pěstounské péče je určena především poskytovatelům tzv. doprovázejících odborných služeb v náhradní rodinné péči, kteří jsou osobami pověřenými k výkonu sociálně-právní ochrany dětí. Tedy těm organizacím, které jsou pověřeny k tomu, aby s pěstouny v nejširším smyslu slova uzavíraly dohody o výkonu pěstounské péče.

Vzor správního rozhodnutí.