Jsem dítě
Aktivity projektu
Návrh optimalizace řízení a financování systému péče o ohrožené děti a rodiny
V rámci této aktivity byly zpracovávány 3 analýzy, konkrétně sociodemografická analýza, analýza sítě služeb pro práci s rodinami a dětmi a analýza systému náhradní rodinné péče. Získali jsme tak komplexní popis současného systému péče o ohrožené děti včetně detailního zmapování stávající sítě služeb pro tuto cílovou skupinu (kapacity, cílové skupiny, dostupnost, personální, technické a finanční zajištění) a zhodnocení jejich efektivity pro sociální začleňování ohrožených dětí a rodin.
Dalším výstupem aktivity bylo vytvoření materiálu „Zpracování návrhu optimalizace řízení systému ochrany práv dětí a péče o ohrožené děti“ (dále jen Návrh optimalizace)včetně návrhu na legislativní změny, kompetenčního vymezení a financování systému na národní úrovni a na úrovni krajů a obcí. Optimalizace systému péče o ohrožené děti byla navrhována v návaznosti nejen na výstupy jednotlivých analýz, ale jako reakce na všechny ostatní aktivity projektu. Následně proběhl odborný seminář s názvem „Optimalizace systému péče o ohrožené děti“, který se konal 17. září v Kaiserštejnském paláci v Praze. Akce se zúčastnila paní ministryně Michaela Marksová, zástupci veřejné správy vedoucí odborů krajských úřadů, pracovníci ministerstev, neziskových organizací a další klíčoví aktéři, kteří mohou ovlivnit nastavení systému ochrany práv dětí. Během dopoledního programu prezentoval dodavatel závěry analýzy, odpoledne proběhly 4 workshopy realizované formou panelových diskuzí na tato témata: financování a OSPOD, služby pro ohrožené děti a rodiny, kvalita a náhradní rodinná péče.
Oproti původnímu znění byl projekt rozšířen o dvě menší analýzy z oblasti náhradní rodinné péče zaměřené na implementaci programu PRIDE v ČR a fungování institutu dohod o výkonu pěstounské péče v ČR. Cílem první analýzy bylo zmapování dosavadních zkušeností účastníků vzdělávacího programu pro účely případné revize a úpravy dalšího průběhu využívání vzdělávacího programu PRIDE. Cílem druhé analýzy bylo zmapování dosavadních zkušeností účastníků se systémem dohod o výkonu pěstounské péče.
Analýza sítě služeb pro práci s rodinami a dětmi
Analýza systému náhradní rodinné péče
Návrh optimalizace systému řízení ochrany práv dětí<
Vytvoření a pilotní ověření standardů kvality sociálně-právní ochrany dětí
V rámci aktivity bylo realizováno pilotní ověřování standardů kvality sociálně-právní ochrany dětí pro orgány sociálně-právní ochrany, pro zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc a pro pověřené osoby zabývající se podporou náhradní rodinné péče.
Vytvořené standardy kvality byly pilotně ověřeny ve dvou krajích (Olomoucký kraj, Pardubický kraj). Standardy kvality pro orgány sociálně-právní ochrany byly pilotně ověřeny na 6 úřadech obcí s rozšířenou působností v Olomouckém kraji. Standardy kvality pro pověřené osoby byly pilotně ověřeny v Pardubickém kraji u tří organizací zabývajících se podporou náhradní rodinné péče a u tří zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc.
Celá aktivita byla věcně realizována prostřednictvím externího týmu odborníků na sociálně-právní ochranu dětí, standardy kvality a inspekci kvality za přímého vedení a koordinace realizačního týmu MPSV.
Výstupem aktivity jsou zpracované manuály implementace standardů kvality a manuál kontrol.
Manuál implemantace standardů kvality sociálně právní ochrany pro orgány sociálně-právní ochrany
Vytvoření a pilotní ověření nástrojů pro práci v systému péče o ohrožené děti a rodiny
Klíčová aktivita 03. projektu je zaměřena na vytvoření a pilotní ověření nástrojů pro práci v systému péče o ohrožené děti a rodiny - nástroj pro vyhodnocování situace dítěte a rodiny, individuální plán ochrany dítěte. Bude rozvinut minimální rámec vyhodnocování situace dítěte a rodiny pro české prostředí, na který naváže podrobný postup pro vytváření individuálního plánu ochrany dítěte stanovující účel poskytování sociálně právní ochrany, opatření, která umožní setrvání dítěte v péči rodičů nebo v náhradním rodinném prostředí, případně další opatření, která mají za cíl bezpečný a všestranný vývoj dítěte.
Oba nástroje pro přímou práci s ohroženými rodinami byly ověřeny v pěti pilotních krajích (Karlovarský, Pardubický, Královéhradecký, Zlínský, Olomoucký) na celkem 30 úřadech obcí s rozšířenou působností přímo na OSPOD (tj. 6 ORP v 1 kraji). Z každého OSPOD, který aktivitu pilotoval, byly do projektu zapojeny/zapojeni 2 pracovnice/pracovníci. Výsledkem pilotáže je tedy celkem 300 vyhodnocení a IPOD. Zkušennosti a podněty, které byly touto cestou získány se staly podkladem pro zpracování manuálu pro tvorbu vyhodnocení situace ohroženého dítěte a rodiny a IPOD.
Manuál pro tvorbu vyhodnocení a IPOD je odborné veřejnosti k dispozici od srpna roku 2014.
Podpora rozvoje služeb pro ohrožené děti a rodiny
Hlavním cílem klíčové aktivity byla podpora sítě služeb pro práci s ohroženými dětmi a rodinami s důrazem na systémovost, provázanost a návaznost služeb a jejich preventivní charakter. Cílem této aktivity projektu bylo zjistit reálnou potřebu služeb pro ohrožené rodiny a děti na území dvou pilotních krajů, identifikovat potřebnou minimální síť služeb, definovat potřebné služby a pilotně ověřit poskytování definovaných služeb v území.
Podpora služeb byla realizována prostřednictvím systému minitendrů (systém malých veřejných zakázek pro dodavatele s uzavřenou rámcovou smlouvou) ve dvou pilotních krajích, v Pardubickém a Karlovarském kraji. Na základě konkrétních poptávek pracovišť OSPOD byly v minitendrech vybírání poskytovatelé služeb, kteří poskytovali služby ohroženým dětem a rodinám dle poptávky OSPOD a ve spolupráci s pracovníky OSPOD v těchto oblastech:
- Pobytové služby
- Odborné poradenství a diagnostika
- Terénní a ambulantní služby pro rodiny a děti
Za celou dobu realizace systému minitendrů na území obou krajů bylo v Pardubickém kraji s poskytovateli služeb pro ohrožené děti a rodiny uzavřeno celkem 251 dílčích smluv na poskytování potřebných služeb (33 jako součást rámcové smlouvy na Pobytové služby, 74 jako součást rámcové smlouvy na Odborné poradenství a diagnostiku a 144 jako součást rámcové smlouvy na Terénní a ambulantní služby pro rodiny a děti).
V Karlovarském kraji bylo uzavřeno 145 dílčích smluv (66 jako součást rámcové smlouvy na Pobytové služby, 16 jako součást rámcové smlouvy na Odborné poradenství a diagnostiku a 63 jako součást rámcové smlouvy na Terénní a ambulantní služby pro rodiny a děti).
V Pardubickém kraji byly poskytovateli služeb poskytnuty služby pro ohrožené děti a rodiny za cca 15 mil. Kč, v Karlovarském kraji pak za cca 25 mil. Kč.
Součástí aktivity bylo také vytvoření minimálního rámce sítě služeb na krajské úrovni. Model minimální sítě služeb pro ohrožené děti a rodiny byl vytvořen na základě zmapování stávající sítě služeb pro ohrožené děti a rodiny v obou pilotních krajích a s využitím podkladů z posouzení a zmapování situace s ohledem na dopad systému minitendrů do území v obou pilotních krajích.
V rámci aktivity byly realizovány také některé dílčí podaktivity:
Podpora lokálního síťování
Hlavním cílem této podaktivity byla podpora a rozvoj sítě služeb na místní (lokální) úrovni. Vybrané pracoviště OSPOD mohly v rámci této podaktivity využít služeb tzv. lokálních sítařů. Lokální síťař, zajišťuje podporu a síťování služeb ve správním obvodu OSPOD. Lokální síťaři zajišťují např. mapování lokální sítě služeb, zpracování analýzy a přehledu služeb v území, zpracování časové, územní, nákladové analýzy služeb, analýzy potřeb klientů OSPOD, zajišťují komunikaci s poskytovateli služeb, samosprávou, dalšími aktéry v síti služeb, podporují další pracovníky příslušného OSPOD v oblasti síťování, definování potřeb, definování potřebných služeb atp.
Do podaktivity lokálního síťování bylo zapojeno celkem 16 pracovišť OSPOD z pěti krajů (Pardubický kraj – 3 pracoviště OSPOD, Karlovarský kraj - 2, Královehradecký kraj - 2, Zlínský kraj - 4 a Moravskoslezský kraj - 3).
Síťování na lokální úrovni je základním pilířem jedné ze čtyř klíčových aktivit návazného projektu, který je realizován MPSV od ledna 2016 do června 2019. Podoba aktivity je obdobná jako v rámci stávajícího projektu, pracoviště OSPOD a kraje, které o aktivitu zaměřenou na podporu lokálního síťování projevily zájem, mají možnost využít služeb lokálního síťaře pro rozvoj a síťování služeb pro ohrožené děti a rodiny.
Požadované výstupy práce lokálních síťařů
Měsíční plán/výkaz práce - formulář
Síťaři- nejčastější otázky a odpovědi
Interaktivní katalog jevů a situací
V rámci aktivity byl vytvořen jako jeden z výstupů Interaktivní katalog jevů a služeb. Hlavním důvodem pro vznik interaktivního katalogu služeb byla zpětná vazba od pracovníků OSPOD, poskytovatelů služeb a dalších aktérů v síti služeb pro ohrožené děti a rodiny.
Interaktivní katalog je on-line aplikací, prioritně je určen pro pracovníky OSPOD, dále pak také pro všechny další aktéry v oblasti služeb pro ohrožené děti a rodiny. Interaktivní katalog jevů a služeb umožňuje pracovníkům OSPOD, poskytovatelům podpůrných služeb a dalším aktérům v síti služeb pro ohrožené děti a rodiny lepší orientaci v situacích, které mohou vést až k odebrání dítěte z rodiny. V interaktivním katalogu jevů a služeb jsou popsány jednotlivé konkrétní sociální jevy, v přehledném schématu je popsán postup při řešení konkrétního sociálního jevu v síti služeb, je popsána role aktérů v této síti, popsány také jsou služby a zdroje pomoci. U každého konkrétního sociálního jevu je pro ilustraci vždy uveden také příklad z praxe. Interaktivní katalog jevů a služeb je dostupný on-line, také ve verzi upravené pro tablety a telefony. Interaktivní katalog jevů a služeb je dostupný na http://katalog.pravonadetstvi.cz/.
Vzdělávací modul Síťování v praxi sociální práce
Jako součást projektu probíhala série školení, cílem těchto školení bylo předat informace o vybraných pilotovaných aktivitách projektu a výstupech projektu. Vzdělávání bylo určeno pro pracovníky OPOD, pověřených osob a dalších poskytovatelů služeb pro ohrožené děti a rodiny, pro specialisty krajských úřadů, spolupracující subjekty, atp. Jedním z témat vzdělávání bylo také školení zaměřené na síťování v praxi sociální práce. Byla vytvořena prezentace pro školení a podpůrné manuály pro lektory. Účastníci školení byli seznámeni se základními pojmy v oblasti síťování, s teorií síťování, historií síťování, příklady dobré praxe ze zahraničí, s fungování sítí služeb pro ohrožené děti a rodiny nebo s procesem vytváření konkrétních formalizovaných sítí pomoci na lokální úrovni.
Síťování v praxi sociálníxh pracovníků
Výstupy a dokumenty ke stažení:
Model minimálního rámce sítě služeb na území ORP
Typologie služeb pro rodiny s dětmi
Prezentace ze závěrečného setkání k systému minitendrů
Zkušenosti se systémem minitendrů
Materiály ze společných setkání KKS
Prezentace ze společného jednání koordinačních skupin Pardubického a Karlovarského kraje
Výstupy práce ve skupinách - možnosti systému minitendrů v roce 2015
Zápis z 1. společného jednání koordinačních skupin Pardubického a Karlovarského kraje
Zápis z 2. společného jednání koordinačních skupin Pardubického a Karlovarského kraje
Podpora vzniku nových typů pracovních pozic na trhu práce ve službách v oblasti náhradní rodinné péče (profesionální pěstounská péče)
S cílem podpořit rozvoj profesionalizace pěstounské péče v ČR byly Ministerstvem práce a v rámci individuálního projektu Systémová podpora procesů transformace systému péče o ohrožené děti a rodiny realizovány následující aktivity, jejichž prostřednictvím byl daný cíl uskutečňován.
V rámci dílčí aktivity Vytvoření podmínek pro profesionalizaci pěstounské péče byla zakoupena licence k programu PRIDE (Parent Resources for Information, Development and Education), představující standardizovaný rámec pro odbornou přípravu a následnou podporu náhradních rodin. Program PRIDE, jenž byl následně úspěšně adaptován na národní podmínky, je v praxi užíván od roku 2013, kdy byl pilotně ověřen prostřednictvím realizace odborné přípravy náhradních rodičů – pěstounů v Královéhradeckém a Zlínském kraji. Od roku 2013 do současné doby bylo v programu PRIDE vyškoleno šedesát osm trenérů, realizováno více než šest desítek příprav náhradních rodičů v několika krajích ČR, s programem PRIDE byla formou tzv. MiniPRIDE vzdělána také široká odborná veřejnost. Program PRIDE se v praxi nadále těší značné oblibě, o čemž svědčí neustávající počet příprav náhradních rodičů prostřednictvím programu PRIDE rovněž v letošním roce.
Pro širokou odbornou veřejnost vznikl rovněž „Sborník příspěvků k aktuálním tématům náhradní rodinné péče“, který v podobě teoretických textů doplněných o příklady dobré praxe nabízí přehledné shrnutí aktuálních témat této oblasti.
Prostřednictvím dílčí aktivity Pilotní ověření jednotného systému výkonu profesionální pěstounské péče v praxi, jejímž cílem byla podpora stávající sítě služeb, zmapování chybějících a rozvoj služeb nových, jakož i vytvoření návrhu minimální sítě služeb na konkrétním území, proběhlo v Královéhradeckém, Zlínském a Moravskoslezském kraji pilotní ověření rozvoje služeb na podporu pěstounů při výkonu pěstounské péče. Služby bylo možno zařadit do jedné z následujících oblastí: rozvoj služeb působících preventivně proti odchodu dítěte z původního rodinného prostředí; rozvoj nových metod a pilotáž v oblasti odborného poradenství, doprovázení, respitních služeb a vzdělávání a konečně poskytování služeb speciality. …
S cílem zvýšit povědomí o pěstounské péči, oslovit potenciální zájemce a v neposlední řadě vytvořit pozitivní obraz pěstounské péče u široké veřejnosti byla v rámci dílčí aktivity Vytvoření a ověření strategie osvětové a náborové kampaně pro zájemce o náhradní rodinnou péči realizována osvětová kampaň Právo na dětství. Osvětová kampaň byla zahájena tiskovými konferencemi v lednu 2014, po kterých následovalo informování široké veřejnosti prostřednictvím informačních letáků, tiskové inzerce, internetové inzerce na řadě webových portálů. Webové stránky kampaně byly vloženy na portál Právo na dětství, kde lze nalézt podrobné informace o celé kampani. Bližší informace o výsledcích kampaně naleznete v závěrečné zprávě.
Rodinné konference
Rodinné konference jsou v ČR novým přístupem v práci s ohroženou rodinou.
Tento model pro řešení problémů v rodině, dotýkajících se dětí, vznikl na konci 80. let 20. století na Novém Zélandě a rychle se začal uplatňovat také v Evropě, postupně se rozšířil i pro řešení dalších rodinných situací – v restorativní justici s mladistvými, v práci s nemocí v rodině apod.
V rámci projektu MPSV „Systémová podpora procesů transformace systému péče o ohrožené děti a rodiny“ jsme se rozhodli metodu pilotně aplikovat i na české prostředí, a to konkrétně model nizozemské centrály Eigen Kracht (doslova „Vlastní silou“).
Metodu pilotujeme v období jaro 2014 – podzim 2015 v osmi krajích České republiky, s cílem obohatit možnosti práce s rodinou a vytvořit funkční podobu modelu pro naše prostředí.
Co se děje v rámci rodinné konference?
Rodinná konference vychází z principu ponechání odpovědnosti za vlastní situaci na rodině jako takové – metoda přináší pouze postupy, které umožňují aktivizovat vlastní rozhodování a zdroje vedoucí k řešení, podporuje a zplnomocňuje rodinu (nukleární i širší) v tom, aby si v první fázi řešení svého problému uměla pomoci sama a využila k tomu to nejpřirozenější – sílu, možnosti a zdroje celé rodiny a širšího okolí, využívá tak přirozených vazeb komunity.
Každá rodinná konference je jedinečná, protože jsou to lidé – děti, rodiče, prarodiče, další příbuzní, přátelé, sousedé, spolužáci, důležití známí tvořící širší rodinu kolem dítěte, kteří pomáhají rodině při rozhodnutí, jak chce svou momentální situaci řešit.
Při její přípravě je důležité zajistit, aby tento okruh kolem dítěte byl co nejširší. Čím více lidí, tím více pohledů, porozumění a příležitostí přijít s nápadem, či možnou pomocí.
Charakteristika rodinné konference:
- jde o rozhodovací model (cílem je najít řešení pro dítě v nějak pro něj nevhodné situaci)
- začíná otevřenou, jasně zformulovanou otázkou, která postrádá náznak řešení (tuto otázku klade rodině sociální pracovník dítěte z OSPOD – oddělení sociálně právní ochrany dítěte)
- vlastníkem konference je rodina a její síť (rodina má své členy, zvyky, kulturu, místo, čas, prostor a plán)
- konferenci pomáhá domlouvat a připravovat a organizovat nezávislý a nezaujatý koordinátor (v metodě a postupech proškolený laik)
- rodina má právo na informace, soukromý čas a bezpodmínečné přijetí svého plánu (pokud je pro dítě bezpečný a právně v pořádku)
Model rodinných konferencí znamená v mnohém posun ve způsobu myšlení a uvažování o klientech, jde o jednu z možných metod sociální práce, která klade důraz na individuální přístup k rodinám a může vhodně doplňovat a rozvíjet stávající systém péče v nejlepším zájmu dětí.
Jak probíhají rodinné konference v rámci pilotního projektu MPSV?
Projekt v rámci pilotní fáze probíhá v osmi českých krajích – Jihomoravském, Královehradeckém, Moravskoslezském, Olomouckém, Pardubickém, Středočeském, Ústeckém a kraji Vysočina, ve spolupráci s 35 pracovišti OSPOD, jejichž sociální pracovníci byli v metodě vyškoleni.
V každém kraji je jeden vyškolený administrátor – profesionál v rámci pomáhajících profesí, který komunikuje o rodinách se sociálním pracovníkem OSPOD.
Pokud má rodina o uspořádání konference zájem, administrátor oslovuje koordinátora, což je laik, vyškolený v metodě rodinných konferencí. Koordinátor následně vstupuje jako neutrální a nezávislá osoba do komunikace s rodinou a asistuje jí při přípravě konference samotné – vyhledává, kontaktuje a zve možné účastníky, vysvětluje průběh a cíl konference, pomáhá rodině zorganizovat prostory, občerstvení – to vše v součinnosti s rodinou, dětmi a jejich představou.
Průběh rodinné konference:
Na samotné konferenci se v úvodní části sdílí informace a důvod k uspořádání konference a pokládá se otázka, kterou by rodina měla společně vyřešit. Této fáze se kromě rodinných příslušníků účastní také sociální pracovník OSPOD, případně další pozvaní odborníci, kteří zde mohou rodině nabídnout své služby.
Následuje druhá fáze – soukromý čas rodiny - ve kterém rodina probírá informace, které se dozvěděla a vypracovává společně plán řešení – přítomni jsou pouze rodinou pozvaní členové a děti, sociální pracovník, ostatní odborníci ani koordinátor přítomni nejsou, koordinátor zůstává nadosah – rodina vypracovává plán, který je pro všechny přijatelný, realizovatelný, s rozpracovanými úkoly a způsoby kontroly průběhu realizace plánu.
Konference končí představením plánu a jeho přijetím sociálním pracovníkem OSPOD.
V průběhu příprav i konference samotné je to koordinátor, který odpovídá za proces a komunikaci s dětmi a pozvanými členy, rodina je ale sama odpovědná za svůj plán a jeho naplňování.
Kontaktní informace - administrátoři a koordinátoři rodinných konferencí
Rodinná konference - příručka pro koordinátory RK
Dokumenty k RK
Materiály k rodinným konferencím volně ke stažení
Leták RK pro OSPOD + infokarta
Pozvánka na rodinnou konferenci
Seznam vyškolených koordinátorů RK
Seznam vyškolených administrátorů RK
Vytvoření vzdělávacích programů a vzdělávání vybraných cílových skupin
V návaznosti na předcházející aktivity byly pro rok 2015 vytvořeny vzdělávací moduly, jejich cílem byl přenos informací o zpracovaných standardech kvality SPOD, nástrojích pro práci v systému péče o ohrožené děti a rodiny, systému fungování sítě služeb pro práci s rodinami a dětmi a systému výkonu profesionální pěstounské péče a mezi další osoby.
Vzděláváni byli pracovníci a pracovnice OSPOD, poskytovatelé služeb pro rodiny a děti a osoby pověřené k výkonu sociálně právní ochrany. Mezi příjemce vzdělávání patřili rovněž soudci, státní zástupci, zástupci policie, školských a zdravotnických zařízení, specialisté MPSV a inspektoři kvality sociálních služeb.
V každé z aktivit (02 až 05) byl vytvořen tým lektorů, kteří zajišťovali kvalitní přenos znalostí a dovedností směrem k cílové skupině.
Vzdělávání probíhalo na území celé České republiky s výjimkou hl. m. Prahy. Vzdělávací programy pro pracovníky OSPOD, PO a specialisty KÚ a MPSV byly akreditované MPSV.
Aktivita KA 06 naplnila dílčí cíle „podpořit implementaci systémových a legislativních změn do praxe“, „zvýšit odbornou a profesní kvalifikaci pracovníků v systému péče o ohrožené děti a rodiny“, „podpořit multidisciplinární spolupráci všech účastníků systému“, „zavést standardy kvality práce do aktivních složek systému“ a „rozšířit nové pracovní příležitosti do oblasti služeb pro ohrožené děti a rodiny (v rámci tématu Spolupráce OSPOD, PO a NNO v rámci sítě služeb, minimální síť služeb). Celé znění závěrečné zprávy naleznete pod textem.
Národní kampaň „Právo na dětství“
Publicita projektu stejně byla zajištěna formou národní kampaně s názvem „Právo na dětství“. V rámci kampaně byla vypracována komunikační strategie a grafický manuál. Dále proběhl nákup mediálního prostoru i výroba informačních materiálů a propagačních předmětů.
Hlavním zdrojem informací o průběhu projektu a jeho výstupech byltento server, tedy www.pravonadetstvi.cz. Právě zde byly k nalezení aktuální zprávy o jednotlivých aktivitách projektu, kontakty na členy realizačního týmu, prezentace k projektu, informace o výběrových řízeních i odkazy na další webové stránky související s tématem péče o ohrožené děti.
Cílem národní kampaně „Právo na dětství“ bylo podnítit diskusi na téma péče o ohrožené děti a zapojení do systémových změn co nejširší okruh subjektů, odbornou i laickou veřejnost.
Hlavní komunikační témata kampaně byla: Dítě jako subjekt práva, Prevence na úrovni biologické rodiny, Podpora pěstounské péče, Systém po transformaci.
Ambasadory kampaně se stali zkušení odborníci z praxe: MUDr. Elena Turnovská, Ing. Hana Jurajdová, Mgr. David Beňák a Mgr. Petr Zmuda. Vznikl vizuál a celá kreativní část kampaně, to vše před oficiálním zahájením tiskovou konferencí, která se uskutečnila 30. dubna za účasti paní ministryně Michaely Marksové na MPSV.
Výstupy kampaně:
Stránky microsite
http://kampan.pravonadetstvi.cz/
Konference „Pěstounství je profese“
Konference proběhla 23. 4. 2015 v Pardubicích, Dům techniky, účast 150 odborníků.
Interaktivní putovní výstava „I já chci mít vzpomínky na dětství“
Putovní interaktivní výstava „I já chci mít vzpomínky na dětství umožňuje široké veřejnosti dozvědět se více o tom, co znamená být pěstounem. A nejen to – zajímavou a zábavnou formou přibližuje problematiku pěstounství z pohledu pěstounů, odborných pracovníků, kteří s pěstouny i ohroženými dětmi pracují, a také z pohledu dětí. Ty své pocity a zážitky vyjádřily výtvarnými pracemi, které jsou na výstavě k vidění.
Proběhla v těchto městech: Pardubice, Plzeň, Karlovy Vary, Ostrava – Svinov, Brno, Jihlava, Kroměříž, Olomouc, České Budějovice, Kladno, Litoměřice, Mladá Boleslav, Liberec, Kolín a Hradec Králové.
Spoty
V daném monitorovací období byly schváleny scénáře a natočeny spoty s ambasadory a dalšími odborníky v dané oblasti. Po zapracování připomínek byly všechny spoty zveřejněny na webu:
http://kampan.pravonadetstvi.cz/spoty/
Interaktivní katalog
Katalog má sloužit jako pomocník pro snadnou a rychlou orientaci v rodinných situacích.
Pomoci by měl v případech, které pracovníci OSPOD (orgán sociálně-právní ochrany dětí) řeší denně a které mohou vést až k odebrání dítěte z rodinného prostředí. On-line katalog se zaměřuje
na typologii sociálních jevů a obsahuje návody a postupy, jak je třeba v konkrétní situaci postupovat,
s kým spolupracovat a na koho se případně obrátit s žádostí o pomoc.
Je určený především pracovníkům OSPOD, ale pomáhat bude i dalším článkům v systému péče
o ohrožené děti, jako jsou pracovníci školství, samosprávy nebo lékaři či policisté.
Katalog je přístupný on-line i ve verzi upravené pro tablety a telefony, 3.9. proběhl brunch s odbornými novináři v Praze ke spuštění jeho provozu. INTERAKTIVNÍ KATALOG
Workshopy (setkání na krajích)
Ambasadoři kampaně MUDr. Elena Turnovská, Ing. Hana Jurajdová, Mgr. David Beňák a Mgr. Petr Zmuda se zúčastnili workshopů, kde byly prezentovány výstupy kampaně v jednotlivých krajích. Tato setkání ve všech krajských městech proběhlo v období 9-10/2015 setkání, jejichž cílem bylo seznámení OSPOD s výstupy kampaně, především s ohledem na nástroje použitelné i po kampani.
V rámci setkání obdržel každý účastník rozsáhlou složku s výstupy v papírové i elektronické podobě.
Odborná konference „Mýty a pravdy“
Konference proběhla 21. 10. v Olomouci, BEA Centrum, účast 150 odborníků.
Akce na školách „Nemluvím, stejně mě neposlouchají“
V rámci přípravy akce byly zpracovány podklady pro výuku tematické hodiny Občanské výchovy
pro 2. stupeň základních škol a odpovídajících ročníků víceletých gymnázií. Rozsah podkladů odpovídá jedné vzorové hodině a je doplněn domácím úkolem (tematickým kvízem), jehož cílem bylo mj. zapojit rodiče a podpořit tak komunikaci dětských práv v linii učitel-žák-rodiče. Disponibilní výukové materiály byly obohaceny o další podklady /kazuistiky, odkazy na vhodné zdroje informací, kontakty na organizace pomoci apod./, které umožnily výuku dětských práv rozšířit i nad rámec připravené vzorové hodiny, příp. hodinu individualizovat s ohledem na specifika školy, žáků apod. Motivace škol k účasti v akci byla podpořena dárkem pro každého žáka, který zpracoval domácí úkol, tj. audiokniha ze seznamu povinné četby pro žáky 2. stupně.
Cíl kampaně, zapojit do akce min. 65 škol, byl min. o 30% překročen. Velmi pozitivně bylo mezi žáky přijato /volitelně nabízené/ zajištění výuky vzorové hodiny zástupcem z. s. Vteřina poté.
E-learning: tematicky rozdělen na téma Pěstounská péče a Systém po transformaci
Na cloudové platformě Wordpress byl vytvořen interaktivní e-learningový program podporující a rozšiřující školení probíhající paralelně v rámci projektu, který umožňuje klientské vytváření tréninků a testů, správu záznamů o uživatelích a jejich pokroku/testech, dále umisťování běžných formátů souborů (PPT, PDF, DOC, XLS, MOV, AVI) a externích odkazů YouTube a Slideshare, v neposlední řadě pak vytváření uživatelských komunit a vazby na sociální sítě, podrobné dělení uživatelských skupin
s udělováním práv a integrovanou komunikaci lektor – žák.
Články
Během průběhu celé kampaně byly publikovány články i inzerce související s kampaní „Právo
na dětství“ v odborných periodikách i denním tisku.
Tisková konference
Oficiální ukončení proběhlo formou tiskové konference, která se uskutečnila na MPSV 20. října
za účasti Kláry Laurenčíkové Šimáčkové poradkyně paní ministryně Michaely Marksové pro oblast SPOD.
Tištěné výstupy:
Brožury
"Nemluvím, stejně me neposlouchají"
Infografiky
Náklady péče o ohrožené děti a rodiny