Časová osa, mapa vztahů či mapa změn? Rychlý průvodce nástroji, které využívají pracovníci OSPOD při práci s ohroženými dětmi a rodinami

Hlavní stránka Aktuality Časová osa, mapa vztahů či mapa změn? Rychlý průvodce nástroji, které využívají pracovníci OSPOD při práci s ohroženými dětmi a rodinami

1.12.2020, Sekce: Aktuality

Úkolem sociálních pracovnic a pracovníků orgánů sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) je poskytovat ohroženým dětem a jejich rodinám pomoc a podporu tak, aby se zamezilo ohrožení dítěte. Základním nástrojem, který v praxi využívají, je vyhodnocení situace dítěte a rodiny, ze kterého vychází individuální plán ochrany dítěte. Jaké další pomocné nástroje lze využít? Představujeme praktického průvodce nástroji, které pomáhají rychlé orientaci v situaci dítěte a rodiny i k navázání vztahu s ohroženými dětmi a rodinami.


Rodinná situace ohrožených dětí může být v řadě případů nepřehledná a vztahy natolik komplikované, že dítě například nemá informace o tom, kdo jsou jeho rodiče, kolik má sourozenců a kde vyrůstají, či kdo všechno je součástí jeho rodiny. Každé dítě má právo na život v rodině a na to znát své rodiče. Úkolem OSPOD je pomoci dětem toto právo naplnit.

„Připravili jsme praktickou ukázku několika různých nástrojů, které mohou sociální pracovnice a pracovníci OSPOD v praxi využívat. Tyto nástroje slouží např. k navázání vztahu s dítětem a rodiči, pomáhají zpřehlednit četnost a kvalitu vztahů v rodině a mohou tak přispět k efektivnějšímu zhodnocení toho, na co se v podpoře dítěte a rodiny zaměřit,“ doplňuje Petra Mádlová, garantka aktivity Přehodnocení situace dětí v ústavní péči projektu MPSV.

Nástroje obsažené v průvodci je možné použít kdykoliv během spolupráce s dítětem a rodinou – k většině z nich postačí pouze tužka a papír. Mapa vztahů, genogram či mapa změn se následně mohou stát i součástí spisu pracovníka OSPOD a slouží mimo jiné i k rychlé orientaci v situaci dítěte a rodiny.

Nástroje pro přehlednější vyhodnocování situace dítěte a rodiny najdete ZDE.

 

Jak podpořit děti, aby pro ně změny neznamenaly trauma

Existuje celá řada dalších nástrojů, které přispívají k efektivnější podpoře poskytované dítěti a rodině. Některé se zaměřují například na to, aby dítě zvládlo přechod do nového prostředí (např. k pěstounům, do pobytového zařízení apod.), který je pro něj často velmi náročnou situací. Tímto tématem se zabývá např. metodika Tranzitní péče o dítě a Kniha bezpečného kontaktu organizace Šafrán dětem. Do knihy je možné společně s dítětem zaznamenat jeho potřeby, např. jaké oslovení má rádo, co rádo jí, co mu dělá či nedělá dobře, tedy informace důležité pro nové pečovatele, kteří tak mohou kontinuálně navázat na péči o dítě. Dalšími materiály, které se týkají přípravy dítěte na změnu prostředí, a které mají dětem pomoci při příchodu do nového domova, jsou materiály organizace LUMOS. Ilustrované knížky jsou volně ke stažení: Stěhuji se (pro mladší děti) a Stěhuji se 2 (pro děti ve věku 8-16 let). Více o dalších nástrojích, včetně ilustrovaných materiálů MPSV, v článku ZDE.

 

Vzdělávání pracovnic a pracovníků OSPOD

S některými nástroji se sociální pracovnice a pracovníci OSPOD mají možnost seznámit během online workshopů, které aktuálně probíhají díky projektu MPSV. „V praktickém workshopu provádíme účastnice a účastníky krok za krokem procesem vyhodnocení situace dítěte a rodiny a tvorbou individuálního plánu ochrany dítěte. Součástí je řada praktických cvičení a materiály s ukázkami, jak využívat nástroje v praxi,“ přibližuje jedna z lektorek, Johana Mertová, z projektu MPSV.

„Letos na podzim a v zimě proběhne 5 praktických workshopů a v jejich realizaci budeme pokračovat v dalším roce. O možnostech přihlašování na jednotlivé termíny vedoucí OSPOD a zástupce krajů informujeme konkrétní pozvánkou,“ doplňuje Petra Mádlová, garantka projektové aktivity MPSV.  Více o workshopech najdete ZDE.

 

O projektu

V rámci projektu MPSV „Podpora systémových změn v oblasti služeb péče o ohrožené děti, mladé lidi a rodiny v ČR“ jsou revidovány podmínky sociálně-právní ochrany dětí umístěných v ústavní péči, které povedou k podrobnému popisu procesů vedoucích k naplnění potřeb těchto dětí, a to prostřednictvím poskytování metodické podpory pracovnicím a pracovníkům OSPOD v realizaci metody strukturovaného vyhodnocování a tvorby IPOD, a dále prostřednictvím systematických návštěv pobytových zařízení za účelem zjištění míry naplnění potřeb dětí v průběhu jejich pobytu. Více o projektu najdete ve Zpravodaji V POHYBU ZDE.

Zpět do přehledu


Copyright © 2013 MPSV  Kontakt  |  O webu

RSS kanál  |  XML Sitemap  |  Mapa webu  |  Webové stránky: NETservis s.r.o. © 2021