„Chceme to vidět tvýma očima.“ Metody a techniky práce s ohroženými dětmi a rodinami – inspirace pro praxi

Hlavní stránka Aktuality „Chceme to vidět tvýma očima.“ Metody a techniky práce s ohroženými dětmi a rodinami – inspirace pro praxi

19.5.2020, Sekce: Aktuality

Úkolem sociálních pracovníků orgánu sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) je mimo jiné zjišťovat názor a přání dítěte a bezpečnou formou dítě zapojovat do záležitostí, které se ho týkají. Získávání pohledu dítěte je nedílnou součástí metody podrobného vyhodnocení situace dítěte a rodiny – je jedním ze základních podkladů pro zhodnocení ohrožení dítěte a naplánování účinné podpory formou stanovení individuálního plánu ochrany dítěte (IPOD). Jakými nástroji je možné podpořit zapojení dětí do poskytování služby, co lze využít k podpoře komunikace s dětmi a rodinami o nelehkých tématech či proč je důležité využívat nástroje k vyhodnocení rizik ohrožení dítěte? Nejen těmito tématy nás provedly lektorky online kurzu Metody a nástroje pro práci s ohroženými dětmi a rodinami, který připravila organizace LUMOS. Pracovnice neziskových organizací Aufori, Šafrán dětem, Ratolest či Amalthea nás seznámily se svými novými projekty, nástroji či materiály, které využívají při práci s ohroženými dětmi a jejich rodinami. Jejich zkušenosti mohou sloužit jako inspirace pro pracovníky sociálních služeb, ale i pracovníky OSPOD, kteří jsou koordinátory pomoci ohroženými dětem a jejich rodinám. Přinášíme vám shrnutí příspěvků a odkazy na užitečné materiály pro praxi, včetně souvisejících prezentací.


Zapojování dítěte neboli participace, je právo dítěte účastnit se a vyjadřovat se k věcem, které se ho týkají. Toto právo je zakotveno v Úmluvě o právech dítěte, i v zákoně o sociálně-právní ochraně dětí a dalších předpisech. Může se přitom jednat o náročný úkol. Metod či technik k zapojování dětí je celá řada. Shrneme vám, co zaznělo v rámci online semináře a představíme aktivity projektu MPSV.

„Chceme to vidět tvýma očima“

Vypůjčili jsme si slogan organizace Aufori, která v rámci semináře prezentovala video, jehož smyslem je vzbudit zájem dospívajících o participaci formou účasti na tzv. fokusních skupinách. Skupiny proběhnou v rámci inovativního projektu organizace, který odstartoval v lednu 2020. Cílem fokusních skupin je dát prostor dospívajícím, kteří měli zkušenost se službou „Učí (se) celá rodina“, sdílet svůj pohled např. na individuální plánování služby (co to pro děti znamená, když jsou zapojeny do plánování služby), jak dětem předávat informace pro ně srozumitelnou formou či jak je účinně zapojovat do hledání způsobů řešení problémové situace v rodině apod. Zkušenosti dětí poslouží pro přípravu metodiky k zapojování dětí v rámci služeb organizace Aufori, i pro poskytování služby v rámci programu „Učí (se) celá rodina“, který pomáhá rodičům s péčí o děti, přípravou do školy či hospodařením. Zkrácená verze metodiky bude dostupná široké veřejnosti na konci projektu, tedy cca na konci roku 2021. Více o projektu Zapojování dětí do programu podpory ohrožených rodin je možné nalézt ZDE.

Jak zapojovat děti a dospívající do rozhodovacích procesů, které se jich týkají, sdílely pracovnice organizace LUMOS. Tématem participace dětí se zabývají již od roku 2012. Skupina sebeobhájců, která při organizaci Lumos funguje, je složena z dospívajících se zkušeností se systémem sociálně-právní ochrany dětí či životem mimo svou rodinu (např. dětské domovy, pěstounská péče, rozvod rodičů apod.). Členové a členky skupiny se pravidelně setkávají a usilují o změny v systému péče o ohrožené děti. Momentálně spolupracují např. s Justiční akademií, připravují workshop pro sociální pracovníky dětského centra či se zapojili do řady projektů MPSV. Zkušenosti sebeobhájců a jejich doporučení je možné nalézt např. v publikaci MPSV Inovace v práci s ohroženými dětmi a rodinami, kterou je možné nalézt ZDE.

Jak připravit dítě na změnu prostředí

Ohrožené děti nejsou mnohdy dostatečně připravovány na změnu prostředí (domova), která je pro ně výrazným zásahem do života a souvisí též s naplněním potřeby bezpečí. O tom, proč se děti ocitly v dětském domově, co znamená pěstounská péče, proč jsou v nemocnici nebo také jaké důležité změny se dějí uprostřed jejich rodiny, se s nimi nemluví tak, jak by potřebovaly. Důsledkem pak mohou být pocity viny či traumata – blíže viz článek Není to tvoje vina – co často neříkáme dětem, které vyrůstají mimo svou rodinu. Tématem přípravy na přechod dítěte do nového prostředí se dlouhodobě zabývá organizace Šafrán dětem, která nabízí metodickou podporu či vzdělávání sociálním pracovníkům, pedagogům, pracovníkům z oblasti zdravotnictví, policistům, soudním vykonavatelům a dalším profesionálům, kteří pracují s dětmi. Jak představila zástupkyně organizace Lucie Salačová, děti potřebují získat pravdivé a pro ně srozumitelné informace. Potřebují důvěryhodnou bezpečnou osobu, která je změnou provede a potřebují mít rovněž výhled do budoucna („Jak dlouho tu budu?“). Pracovníci z oblasti sociálně-právní ochrany dětí (z rezortu sociálních věcí, školství, zdravotnictví) mohou využít metodiku tranzitní péče o dítě, kde naleznou řadu tipů a pomůcek ke komunikaci s dítětem či zjišťování jeho názoru. Ať už se jedná o oblasti přípravy dítěte na nové prostředí, doprovázení v novém prostředí či adaptaci v prostředí.

Dalším nástrojem z dílny Šafrán dětem je kniha bezpečného kontaktu. Jedná se nástroj, který má pomoci dítěti při příchodu do nového prostředí a je důležitým zdrojem informací pro profesionály, kteří o dítě pečují. Lze ji využít při práci se všemi dětmi, i např. při jejich pobytu v nemocnici bez blízkých osob. Do knihy je možné společně s dítětem zaznamenat jeho potřeby, např. jaké oslovení má rádo, co rádo jí, co mu dělá či nedělá dobře, tedy informace důležité pro nové pečovatele, kteří tak mohou kontinuálně navázat na péči o dítě.

     

Dalšími materiály v oblasti přípravy dítěte na změnu prostředí, které mají dětem pomoci při příchodu do nového domova, jsou materiály organizace LUMOS. Ilustrované knížky jsou volně ke stažení - Stěhuji se (pro mladší děti) a Stěhuji se 2 (pro děti ve věku 8-16 let).

K zjišťování názoru dětí a dospívajících na oblast náhradní rodinné péče a pro přípravu dětí, které přicházejí do náhradní rodiny, je možné využít i ilustrované materiály, které vznikly v rámci projektu MPSV. Jedná se o sérii 5 dětských sešitů, komiksu pro starší děti a metodiky pro pracovníky OSPOD, učitele, pobytových zařízení či náhradní rodiče. Součástí sešitků jsou i „úkoly“ a kvízy pro děti, kterými je provede zvídavý vrabčák. Podrobnější informace k materiálům a odkazy ke stažení najdete ZDE.

Budu máma – ilustrovaný materiál k podpoře rodičovských kompetencí

Jedná se nový materiál, do jehož tvorby byly zapojeny klientky organizace Amalthea, jejímž posláním je mimo jiné zvýšit spokojenost dětí v rodinách a předcházet jejich umisťování do ústavní péče. Obsáhlá „knížka“ Budu máma přibližuje témata, jako jsou potřeby dítěte v těhotenství, jak funguje systém prohlídek, kde hledat pomoc při sociálních problémech a řadu dalších témat z období od početí po šestinedělí. Ilustrovanou pomůcku je možné využít při podpoře nastávajících matek a v přípravě na jejich rodičovskou roli. Jak zmínila Eva Černá z Amalthey, v rámci sociální práce se ženami jim chyběl materiál, který by jednoduchou a srozumitelnou formou a s využitím ilustrací pomohl provést ženy těhotenstvím a zodpověděl tak jejich dotazy. Pracovníci Amalthey využívají jednotlivé tematické kapitoly k individuálnímu poradenství k podpoře rodičovských kompetencí a rovněž v rámci skupinové práce se ženami, které jsou v nelehké životní situaci. Kniha je určena k volnému šíření a pracovníci organizace k ní uvítají zpětnou vazbu.

Během sociální práce s rodiči využívají v Amalthee další materiál – Knihu pro rodiče se zaměřením na péči o děti do 6 let. Jedná se opět o materiál, který je ilustrovaný s krátkými texty. Jednotlivé kapitoly se zaměřují např. na praktickou péči o novorozence, hru a učení, zvládání hněvu na dítě, dávání hranic ve výchově apod. Knížku pro české prostředí přeložila a upravila organizace LUMOS.

Víla a čaroděj či moře emocí

Organizace Ratolest nás seznámila s příklady nástrojů, které se jim osvědčily v praxi při zapojování dětí a rodin a získávání jejich pohledu, který je důležitý pro spolupráci s dítětem a rodinou. Dozvěděli jsme se o zkušenostech s užíváním nástrojů: Tři domy (dům starostí, dobrých věcí a snů), Víla a Čaroděj, Časová osa, Vztahová mapa, Oslava narozenin a Moře emocí. Jak zmínila Zuzana Gheza z Centra pro ohroženou rodinu organizace Ratolest, při volbě nástrojů je důležité pamatovat na řadu věcí, např. je důležité:

  • Vědět, k čemu nástroj potřebujeme - co chceme zjistit od dítěte/rodiny.
  • Vybírat nástroje pečlivě a s rozmyslem – je dobré konzultovat užitý nástroj na intervizích s kolegy, interpretace reakce klienta nemusí být jednotná a tým nám může poskytnout další náhled.
  • Vědět, že některé nástroje se hodí spíše jako „icebreakery“ – tedy k navázání vztahu s dítětem/rodičem. Jiné se spíše hodí ve fázi, když je vybudovaná vzájemná důvěra - vztah pracovníka a klienta je již dobře navázán.
  • Respektovat rozhodnutí klienta odmítnout nástroj.
  • Vnímat, že smyslem je participace klienta, nikoliv jeho výslech – důležitý je partnerský přístup ke klientovi.

Používání participačních nástrojů může pracovníkům v oblasti sociálně-právní ochrany dětí pomoci aktivizovat klienta a získat jeho pohled na danou situaci. To vše je důležité pro plánování účinné podpory ohroženým dětem. Některé nástroje, jako je např. Moře emocí, je možné využít s dětmi, pro které je obtížné mluvit o svých emocích, mají nějaký hendikep apod. Jedná se o práci s obrázkovými kartami a mohou dobře posloužit i k navázání vztahu pracovníka a dítěte.

Jiné nástroje byly původně vyvinuty pro vyhodnocení rizik a plánování bezpečí dítěte – jedná se např. o nástroje Víla a čaroděj, který určen zejména pro práci s dětmi předškolního a nižšího školní věku, a Mé tři domy, který určen pro práci s dětmi, ale je možné ho využít i při práci s dospělými. Podrobnou metodiku k použití těchto nástrojů je možné nalézt v materiálu Vyhodnocování ochranných a rizikových faktorů v sociálně-právní ochraně dětí, který zpracovala organizace LUMOS. Tento materiál byl aktualizován a bude dostupný během května na webu organizace (sledujte sekci Informační centrum).

Od subjektivního pohledu k objektivnímu vyhodnocení ohrožení dítěte

Všechny nástroje k zapojování dětí a rodičů mohou pomoci navázat či prohloubit vztah, podpořit vzájemnou důvěru. Jejich využití může být doplňkem metody vyhodnocování situace dítěte a jeho rodiny. Profesionálům mohou pomoci v rozlišení, v čem spočívá ohrožení dítě a co je důležité pro ochranu dítěte a minimalizaci rizik, aby dítě mohlo ideálně setrvat v rodině.

Alena Svobodová z LUMOS nastínila subjektivnost vnímání rizika – proto je důležité využívat nástroje, které nám pomohou objektivizovat spolu s dítětem, rodinou a dalšími aktéry sítě kolem dítěte míru ohrožení (rizika) a rovněž míru podpory, kterou rodina potřebuje. Těmito nástroji, které lze využít, jsou např. Znaky bezpečí, Obecná rizika, Graf odolnosti a zranitelnosti, Kruh změny, OZON, Trojúhelníky ochrany a rizika a Rozhodujeme v zájmu dítěte. Bližší představení jednotlivých nástrojů je možné nalézt v již zmiňované metodice Vyhodnocování ochranných a rizikových faktorů v sociálně-právní ochraně dětí, který zpracovala organizace LUMOS a která bude dostupná na webu organizace v průběhu května. Praktické zkušenosti lze načerpat i rámci akreditovaných školení, které LUMOS nabídl krajským úřadům, v plánu jsou rovněž semináře pro neziskové organizace. Více jsme o metodách vyhodnocování rizik informovali v článku ZDE.

Jaké aktivity realizuje MPSV?

MPSV v současné době realizuje projekt, jehož jedna z aktivit se soustředí na metodickou podporu pracovníků OSPOD v realizaci strukturovaného vyhodnocování situace dítěte a rodiny a tvorby IPOD. Cílem je prohloubit kompetence pracovníků zejména v práci s dětmi umístěnými v pobytové péči, neboť právě zde je podpora a aktivizace rodiny nejnáročnější. Pracovníci OSPOD po dobu 2,5 roku obdrží intenzivní podporu formou individuálních konzultací zpracovaných vyhodnocení a IPOD (zejm. e-mailové, telefonické konzultace). Součástí podpory jsou semináře zaměřené na vyhodnocování situace dítěte a zpracování IPOD v situaci pobytové péče a praktické workshopy pro pracovníky OSPOD. Metodičtí pracovníci projektu se rovněž soustředí na aktualizaci formuláře vyhodnocování a tvorby IPOD a připravují manuál, který se zaměřuje na vyhodnocování situace dětí umístěných v pobytové péči.

Více o dalších aktivitách projektu Podpora systémových změn v oblasti služeb péče o ohrožené děti, mladé lidi a rodiny v ČR, jehož smyslem podpora krajů v naplňování práva dětí na život v rodině, naleznete ZDE.

 

Níže najdete prezentace ze semináře:

Prezentace Aufori

Prezentace LUMOS – zapojování dětí

Prezentace LUMOS – vyhodnocování rizik

Prezentace Amalthea

Prezentace Šafrán dětem

 

Tento článek vznikl v rámci projektu Podpora systémových změn v oblasti služeb péče o ohrožené děti, mladé lidi a rodiny v ČR.

Zpět do přehledu


Copyright © 2013 MPSV  Kontakt  |  O webu

RSS kanál  |  XML Sitemap  |  Mapa webu  |  Webové stránky: NETservis s.r.o. © 2020