Bez Vás to nejde. Každý z Vás je důležitou součástí sítě pomoci a může si všimnout ohrožení dítěte – fotoreport ze závěrečných konferencí pro SÍŤ, pro KVALITU, pro RODINU

Na konferencích v 5 krajích jsme představili výstupy projektu, který se od roku 2016 soustředil na zlepšení systému sociálně-právní ochrany dětí. Ač projekt v červnu 2019 končí, věříme, že rozvoj mezirezortní spolupráce a zaměření na potřeby dětí bude nadále pokračovat a dětem a jejich rodinám se bude dostávat včasné pomoci. Projekt byl realizován v 12 krajích ČR.  

Začínáme…Akce odstartovala v Ústí nad Labem, pokračovala v Brně, Olomouci a Pardubicích. Poslední konference pro 250 účastníků a účastnic proběhla v Praze. Během registrace bylo veselo.

 

V sálu Congress centra v Pardubicích jsme měli i diskokouli…

 

Projekt se soustředil na 4 základní oblasti: síťování služeb pro děti a rodiny; ukotvení preventivních služeb a zavádění inovací; rozvoj vzdělávání pracovníků a kvality systému sociálně-právní ochrany dětí; posílení náhradní rodinné péče a osvětu – kampaně v oblasti náhradní rodinné péče, síťování a dokumentární cyklus Rodina je nejvíc (produkce České televize).

 

Za období projektu vzniklo cca 23 interních materiálů - metodik, brožur či letáků, přibližně 100 analýz zaměřených na lokální síťování v obcích zapojených do projektu či z krajů; desítky externích analytických dokumentů v oblasti inovací, prevence či náhradní rodinné péče a překlady 6 publikací v oblasti attachmentu.

Zásadní výstupy jsme proto shrnuli v materiálech pro SÍŤ, pro KVALITU a VZDĚLÁVÁNÍ a pro RODINU, které byly součástí desek, jež obdrželi účastníci konferencí. Najdete je rovněž v sekci Zpráva z konference.

 

„Prosíme, neodnášejte nám materiály, zatím jsou jen na ukázku“, zaznělo na konferencích mnohokrát (přesto některé zmizely). Hodně barevných a hravých materiálů, např. pro děti v náhradní rodinné péči, si mohli účastníci prohlédnout.

 

Oficiální tisk a následná distribuce tištěných materiálů proběhne v létě 2019, a to zejména všem krajům, OSPOD, doprovázejícím organizacím, dalším aktérům (ministerstva, školy a další), na povinná místa (např. do knihoven, poslanecké sněmovny atd.). Všechny výstupy rovněž najdete na www.pravonadetstvi.cz (sekce Dokumenty).

 

Účastníci obdrželi i kulatý dárek – zrcátko Bez Vás to nejde.

 

„Chtěli jsme vám poděkovat za Vaši práci a za to, co pro děti a jejich rodiny děláte, protože bez Vás to nejde. Právě Vy můžete být jedinou osobou v okolí dítěte, která mu může pomoct. Každý z Vás je důležitou součástí sítě pomoci. Zároveň je důležité umět se na chvíli zastavit, podívat se na sebe a zamyslet se – děláme naši práci tak, jak jsme vždy chtěli? Děláme to nejlepší pro děti a jejich rodiny?“ Shrnula v úvodu Kristýna Jůzová Kotalová, vedoucí oddělení transformace služeb pro rodiny s dětmi (MPSV).

 

Prosím, prosím…(hlásí se). Asi jste na mě zapomněli, chtěl jsem tu být s Vámi, ale řekli, že musím do školy…. Já jsem Míša a budu tu dnes s vámi.“  

Míša byl dalším průvodcem konference a kladl nám otázky či glosoval situaci.

 

Míšu jsme zapojili, protože při nastavování jakékoliv podpory rodině na děti nesmíme zapomínat. Jejich názor je pro nás důležitý,“ přiblížila Kristýna Jůzová Kotalová (MPSV).

 

Zaznělo i úvodní slovo Jany Hanzlíkové, náměstkyně pro řízení sekce sociální politiky (MPSV), která se účastnila většiny akcí. Mimo jiné ozřejmila, jak je možné projektové výstupy využít v legislativní a koncepční práci ministerstva.

 

Mimo jiné i o navázání spolupráce s rezortem zdravotnictví a o sjednocení péče o nejmenší děti, aby nemusely vyrůstat v ústavních zařízeních. Konference v Praze se zúčastnil i Roman Prymula, náměstek pro zdravotní péči (Ministerstvo zdravotnictví ČR).

 

Síťování není žádná věda, síťovat je normální… ale ne všude to ví…V čem se síťaři podobali spidermanovi? Jaké sítě pomoci „spřádali“? Představili Štěpán Bolf a Simona Zatloukalová. Praktické poznatky z oblasti rozvoje mezioborové spolupráce sdílely lokální síťařky a pracovnice z krajských kanceláří z 10 krajů.

 

Za období projektu síťaři realizovali téměř 19 tisíc setkání s aktéry sítě pomoci (tj. sociálními pracovníky, učiteli, psychology, pediatry, starosty, soudci, policisty a dalšími pracovníky). Vyjasnili si vzájemné role a nastavovali efektivnější spolupráci. Bublinky obsahují zpětné vazby z terénu a hlasy síťařů a síťařek.

 

Umíme včas zachytit ohrožení dítěte? Jak by systém prevence měl vypadat? Kdo má jakou roli v systému prevence? Představili Matouš Korbel a Zdena Lejsková (MPSV). Všechny poznatky jsou obsažené v materiálu Včas a spolu. Model systému preventivních služeb pro děti a jejich rodiny, který bude k dispozici v létě 2019.

 

Je třeba změnit uvažování – místo „naše dítě má problém“ na „naše dítě něco potřebuje.“ Je důležité, aby si lidé nebáli říct o pomoc, nebáli se zeptat, když si nejsou jistí ohledně výchovy svých dětí, věděli, kam se obrátit…; Matouš Korbel (MPSV).

 

Není divu, že systém prevence je roztříštěný, když z objemu prostředků jde na prevenci pouze 8 %. Řešíme důsledky namísto řešení příčin - 78 % financí je investováno do náhradní péče a institucionální výchovy, 14 % jde do veřejnoprávní ochrany dětí (zdroj: Macela 2018; Analýza financování systému péče o ohrožené děti v ČR).

 

„Poznáte, kdo je autorem výroku?“ Ptal se Pavel Houška (MPSV), který nás provedl inovacemi v práci s ohroženými dětmi.

 

Od Sokrata jsme se vrátili do současnosti. „Nemění se děti a jejich potřeby, ale mění se společnost a děti na to reagují. Inovace jsou v podstatě nová řešení pro uspokojení starých potřeb. Je třeba se též mezioborově sjednotit v chápání toho, co děti potřebují…“ Pokračoval v příspěvku Pavel Houška.

 

Společné principy inovativních služeb lze nalézt v publikaci Inovovat může každý. Základní principy inovativních přístupů a služeb pro ohrožené děti a jejich rodiny. Publikace bude rovněž dostupná v sekci Dokumenty (www.pravonadetstvi.cz).

 

Kde hledat pomoc? Jak vypadá síť pomoci pro děti a rodiny v obcích? Kdo má jakou roli v systému pomoci? To vše bude součástí nového Interaktivního katalogu jevů a služeb pro rodiny a děti. Jeho obsah nám přiblížil Michal Šíp (MPSV). Katalog bude dostupný od července 2019 na www.pravonadetstvi.cz.

 

Publikum kladlo dotazy prostřednictvím aplikace sli.do i „face to face“. Zajímalo se např. o možnost aktualizace tzv. karty služby v novém katalogu: „Ano, kontaktní údaje ke službě bude možné aktualizovat vyplněním aktualizačního formuláře. Administrátor na MPSV údaje následně upraví,“ upřesnil Michal Šíp.

 

Michal Šíp pokračoval představením tématu kvality práce s ohroženými dětmi a rodinami a celoživotního vzdělávání pracovníků OSPOD. Zmiňovaný kompetenční model lze nalézt v publikaci Vzdělávání jako cílený rozvoj kompetencí. Soubor doporučení pro optimalizaci systému vzdělávání pracovníků OSPOD. Bude opět dostupná na konci projektu.

 

Odpoledne jsme se věnovali oblasti náhradní rodinné péče…a zavítali jsme i do ptačí říše, za vrabcem domácím či kukačkou.

 

Johana Mertová a Bohuslava Janků (MPSV) představily nové ilustrované materiály pro děti, které přichází do náhradní rodiny (5 sešitů + komiks + metodika). Jsou určeny sociálním pracovníkům, učitelům, vychovatelům či pěstounům – důležité je, že by sešitek měla s dítětem postupně procházet jedna stálá osoba.

 

Vrabčák je průvodcem sešitků a pomáhá dětem porozumět např. tomu, proč nyní nemohou být se svými rodiči nebo kdo jsou to pěstouni. A kromě toho třeba taky dítě popichuje, aby dospělého polechtal…

 

Inspirací jsou skutečné dětské otázky, např. pro sešitek Dítě v pěstounské péči: Maruška se chystá na cestu to byl příběh holčičky, která i po letech v ústavu měla obavu, jestli ji její maminka najde, když půjde k pěstounům.

 

Starším dětem (od 12 let) je určen komiks, který aktuálně vzniká… Oproti pestrobarevným sešitkům je tak trochu cool, černobílý.

 

„A co to je za lidi a jak se pozná, že pěstouni budou na děti hodní?“ Ptal se dál zvídavě Míša.

 

Kdo se může stát náhradním rodičem? Kritéria odborného posuzování zájemců o náhradní rodinnou péči – je nová brožura, která jako první přináší detailnější přiblížení oblastí posuzování, které vymezuje zákon a ke kterým v praxi pracovníci na jednotlivých krajských úřadech přistupují různě.

 

„V materiálu zavádíme i nový termín „zájemce“ o náhradní rodinnou péči, oproti termínu „žadatel“. Přijde nám to přiléhavější, ti lidé o nic nežádají, ale nabízí svou pomoc dětem,“ upřesnila Bohuslava Janků (MPSV). Novou terminologii oceňovalo i publikum prostřednictvím aplikace sli.do.

 

„Čas dětem běží jinak než čas dospělákům,“ komentovala Johana Mertová (MPSV). Proto je důležité posuzování zájemců o náhradní rodinnou péči vykonávat efektivně, týmově, včas si předávat informace. Cesta za pěstounstvím bývá dlouhá, zájemci by však měli vědět, že na pěstounství nebudou sami a získají podporu (formou služeb, i financí).

 

„A proč je pěstounů málo a není jich dost? Ptal se Míša dál.

 

V roce 2013 jsme měli 1756 žádostí o zprostředkování pěstounské péče, v roce 2018 to bylo již jen 417. „Bez kampaní pokles zájmu o pěstounství nezastavíme. Bohužel celostátní kampaň zaměřená na pěstounství doposud neproběhla. My se o to nyní snažíme, alespoň ve zkrácené tří měsíční verzi – pomocí článků, rozhlasových spotů, webové stránky s názvem budinpestoun.cz, která bude spuštěna 27. května a bude obsahovat základní informace pro zájemce o pěstounskou péči..." (Lukáš Talpa, MPSV)

 

…či happeningu k podpoře pěstounství, který proběhne 16. června na Střeleckém ostrově v Praze. Všichni jste zváni!

 

„Choďte na nákupy a hledejte náhradní rodiče, je jich potřeba…“ Lukáš Talpa (MPSV)

 

…s taškouBuď IN PĚSTOUN. Hledáme SUPER obyčejné lidi, která je dílčím střípkem z kampaně zaměřené na pěstounství. Tašky si účastníci mohli odnést. Budeme je dále distribuovat na happeningu v Praze (16. června) a dalším aktérům.

 

Zajímavé bylo i přiblížení kampaní ze zahraničí. Kromě dlouhodobé kontinuální kampaně zaměřené na hledání náhradních rodičů, realizují i kampaně orientované na konkrétní děti či jejich specifické potřeby. Např. v Holandsku hledají náhradní rodiče pro Brandona, který rád hraje fotbal.

 

„A co když se to nepovede? To je blbý ne?“ Ptal se Míša na to, když se nepodaří pěstounská péče a dítě se vrací zpět do ústavu.

 

Specifický nástroj pro zhodnocení této situace, tzv. Revizní setkání lidí, kteří se podíleli na zprostředkování pěstounské péče, ale i případně samotného dítěte (je-li to vhodné) představily opět Johana Mertová a Bohuslava Janků. Hlavním smyslem revizního setkání, které probíhá pod vedením facilitátora, je i prevence vzniku obdobných případů.

 

V závěru jsme se věnovali oblasti vzdělávání a příbuzenské péče. Veronika Wiedermannová (MPSV) představila, kde je dostupný seznam odborníků, kteří prošli více jak ročním školením v oblasti attachmentu, neboli vztahové vazby mezi dítětem a pečující osobou. Lektory byli i odborníci ze zahraničí. Seznam je dostupný ZDE

 

V oblasti příbuzenské péče v rámci projektu vznikl materiál věnovaný návrhu služeb a dalšímu vzdělávání. Byl vytvořen koncept kontinuálního vzdělávání, jež obsahuje 5 základních témat, se kterými by se příbuzenští pečující měli seznámit. Jedná se o tato témata:

1. systém SPOD a kompetence jednotlivých aktérů,

2. výchova a specifika výchovy dítěte v náhradní rodinné péči,

3. ztráta, trauma a truchlení,

4. vztahová vazba,

5. identita a psychohygiena.

Toto vzdělávání vychází z programu PRIDE a poskytují jej tak pouze certifikovaní lektoři PRIDE. Jejich seznam je dostupný ZDE

 

A co ocenili posluchačky a posluchači na závěr pražské konference? Potěšily nás pozitivní zpětné vazby ze slido: „Děkujeme za kreativitu a naladění na dětskou duši při vytváření sešitků, těšíme se, až je využijeme a přiblížíme se víc a lépe dětem, o kterých to celé je…“

 

Děkujeme všem za účast! A nezapomeňte, bez Vás to nejde!

 

 


Copyright © 2013 MPSV  Kontakt  |  O webu

RSS kanál  |  XML Sitemap  |  Mapa webu  |  Webové stránky: NETservis s.r.o. © 2019