Článek 11 - 20

Článek 11

„Nezákonné přemisťování dětí do zahraničí“

Tento článek souvisí s předchozím článkem číslo 10, ale ve smyslu Tvé ochrany. To znamená, že máš právo na ochranu proti unesení (kdyby tě chtěl někdo unést-jak někdo cizí nebo klidně i Tvá matka či otec při stěhování do jiné země – kdyby si tě chtěl vzít sebou bez příslušných povolení, pak by to bylo bráno jako únos a stát by musel v tuto chvíli zasáhnout na Tvou ochranu).

 

Článek 12

„Právo říct svůj názor a dospělí by Tě měli vyslechnout a brát Tvůj názor vážně“

To znamená, že každé dítě má právo se vyjádřit, ale pozor to neznamená, že Tě někdo může nutit, aby ses k něčemu musel/musela vyjádřit. Jde o to, že pokud se Ti nelíbí, jak s Tebou např. zacházejí v dětském domově, a máš pocit, že porušují Tvá práva, tak máš právo se ozvat a říct, že se Ti to nelíbí.

 

Článek 13

„Právo na svobodu projevu“

Dítě má právo získávat informace a podílet se o informace, pokud tím nějak neubližuje ostatním. To znamená, že máš právo číst, psát, řikat ostatním informace a své myšlenky všeho druhu. Jen pozor, vše má své hranice. V tomto případě, ano, můžeš se obohacovat o cenné informace, ale musíš respektovat práva, pověst a svodobu ostatních.

 

Článek 14

„Právo na svobodnou volbu náboženství“

Tento článek především pojednává o Tvé volbě si vybrat, jestli chceš být věřící a nebo ne. Pokud ano, tak je to na Tobě, které náboženství si vybereš a budeš chtít praktikovat. Dále ale rodiče či jiné zodpovědné osoby mají právo a povinnost Tě usměrňovat (radit Ti, pomáhat Ti porozumět a podobně) v souladu s tvými schopnostmi. To znamená, že Tvoji rodiče by Ti měli pomoci při rozhodování co je špatně a co je dobře. A ty zase bys měl/a respektovat jiná náboženství a jiné rodinné poměry.

 

Článek 15

„Svoboda sdružování a navazování přátelství“

To znamená, že máš právo si svobodně vybrat se kterými dětmi a lidmi chceš kamarádit a se kterými ne. Ale za předpokladu, že tvým přátelstvím či působením v nějaké skupině neubližuješ a neomezuješ svobodu a práva ostatních.

 

Článek 16

„Právo na soukromí“

Toto právo Ti například zaručuje, že by Ti nemělo být zasahováno do Tvého soukromého života, rodiny, domova, ale i že by Tě nikdo neměl ponižovat a nadávat Ti. Dále toto právo Ti taky zaručuje, že nikdo neměl číst korespondenci (poštu). Ale zároveň toto právo Ti zaručuje, že máš právo na vlastní koutek, klid, soukromí.

 

Článek 17

„Právo na přístup k informacím, materiálům a jiným zdrojům za účelem rozvoje duchovního, morálního a mravního blaha dítěte“

Například to znamená, že máš právo vědět o svých právech. Máš právo si přečíst (třeba právě prostřednictvím této webové stránky) nebo nějakým jiným způsobem se dozvědet potřebné informace o svých právech. Pamatuj si, že vědět o svých právech je velmi důležité!

 

Článek 18

„Právo být vychován/a vlastními rodiči“

Tento článek je o tom, že každé dítě má právo na to být vychováno vlastními rodiči, zda-li je to tak možné. Tudíž upřednostňuje rodinou výchovu před například ústavní výchovou.

(Oba rodiče mají společné právo na Tvou výchovu a oba rodiče jsou zodpovědní za Tebe a za to, že pro Tebe udělají co je v jejich silách a v Tvém nejlepším zájmu.) Dále ale i stát by měl učinit všechna potřebná opatření k tomu, aby byli zaopatřeni děti pracujích rodičů, např. možnost zajistit dítěti v době kdy oba dva pracují adekvatní hlídání a podobně.

 

Článek 19

„Právo nebýt zneužíván/a“

„Právo být ochráněn před všemi druhy násilí“

Tento článek se hlavně zaměřuje na ochranu dětí před jakýmkoliv tělesným či duševním násilím. To znamená, že máš právo být ochráněn před ublížením, urážením a týráním (špatným zacházením) a to včetně sexuálního zneužívání, zanedbávání, trýzněním nebo vykořisťováním.

 

Článek 20

„Právo na náhradní péči“

Dítě, které nemůže z jakéhokoliv důvodu vyrůstat doma s vlastními rodiči má právo na náhradní rodinnou péči (poskytovanou státem). To znamená, že máš právo na náhradní peči pokud Ti Tvá vlastní rodina není schopna poskytnout dostatečnou péči potřebnou k Tvému vývoji.

Důležité je ovšem brát ohled na etnický, náboženský, jazykový a kulturní původ dítěte.